Záměrem této webové stránky je poskytnout přepisy kázání zdarma a videokázání pastorům a misionářům na celém světě, zvláště ve Třetím světě, kde je velmi málo teologických seminářů nebo biblických škol, pokud jsou vůbec nějaké.

Přepisy těchto kázání a videa se nyní objevují ve 1 500 000 počítačích ve 221 zemích každý rok na www.sermonsfortheworld.com. Stovky dalších sledují videa na YouTube, ale brzy opustí YouTube, protože každé video kázání je nasměruje na naši webovou stránku. YouTube vede lidi na naši webovou stránku. Přepisy kázání jsou postoupeny ve 46 jazycích do 120 000 počítačů každý měsíc. Přepisy kázání nejsou chráněny autorskými právy, takže kazatelé je mohou použít bez našeho svolení. Prosím klikněte zde, ať se dozvíte, jak můžete uskutečnit měsíční příspěvek, abyste nám pomohli v tomto velkém díle kázání evangelia celému světu.

Kdykoliv píšete Dr. Hymersovi, tak mu vždy dejte vědět, ve které zemi žijete, jinak Vám nemůže odpovědět. Email Dr. Hymerse je rlhymersjr@sbcglobal.net.

Knihu Jonáš musel napsat sám prorok Jonáš. Říkám to proto, že to zjevuje Jonášovy myšlenky a modlitby, které nemohl znát nikdo jiný, než sám Jonáš. Skutečnost, že Jonáš je historickou postavou, je potvrzena ve II. Královské 14:24-25. Když je zavolali staří rabíni, “služebníka Jonáše, syna Amítajova, proroka z Gat-cheferu” (II. Královská 14:25). Sám Pán Ježíš Kristus mluvil o Jonášovi jako o skutečném, historickém prorokovi. Prosím najděte Matouše 12:39-41. Postavte se, když budu číst to, co Ježíš řekl o Jonášovi:

“On však jim odpověděl: „Pokolení zlé a zpronevěřilé si hledá znamení; ale znamení mu nebude dáno, leč znamení proroka Jonáše [Jonah]. Jako byl Jonáš v břiše mořské obludy tři dny a tři noci, tak bude syn člověka tři dny a tři noci v srdci země. Mužové z Ninive povstanou na soudu s tímto pokolením a usvědčí je, neboť oni se obrátili po Jonášově kázání – a hle, zde je více než Jonáš” (Matouš 12:39-41).

Zůstaňte stát a otočte na Lukáše 11:29-30.

“Když se u něho shromažďovaly zástupy, začal mluvit: „Toto pokolení je pokolení zlé; žádá si znamení, ale znamení mu nebude dáno, leč znamení Jonášovo [Jonah]. Jako byl Jonáš znamením pro Ninivské, tak bude i Syn člověka tomuto pokolení” (Lukáš 11:29-30).

Posaďte se prosím.

Tedy II. Královská 14:25 podává historickou informaci o Jonášovi. A Lukáš 11:29-30 dává zmínku Ježíše Krista o Jonášovi jako znamení. A Matouš 12:39-41 dává Jonášovo vzkříšení jako znamení Jeho vlastního pohřbu a vzkříšení třetího dne po Jeho pohřbu. Tedy Starý zákon zaznamenává Jonáše jako skutečnou osobu a sám Kristus nám říká, že Jonášova smrt a vzkříšení byly proroctvím Kristovy vlastní smrti a vzkříšení.

Sir Winston Churchill řekl správně: “Zůstáváme nepřesvědčeni [liberálními] tlustými knihami od profesora Gradgrinda a Dr. Dryasdusta. Můžeme si být jisti, že všechny tyto věci se staly právě tak, jak jsou zamýšleny dle Svatých Písem [Bible].” (Citováno Dr. J. Vernonem McGee, Thru the Bible, volume III, poznámk o Jonášovi, úvod, s. 738).

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +
NAŠE KÁZÁNÍ JSOU NYNÍ DOSTUPNÁ
NA VAŠEM MOBILNÍM TELEFONU.
JDĚTE NA WWW.SERMONSFORTHEWORLD.COM.
KLIKNĚTE NA ZELENÉ TLAČÍTKO SE SLOVEM “APKA”.
SLEDUJTE POKYNY, KTERÉ NÁSLEDUJÍ.

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

I. Za prvé – Jonášovo volání.

“Stalo se slovo Hospodinovo k Jonášovi, synu Amítajovu: „Vstaň, jdi do Ninive, toho velikého města, a volej proti němu…” (Jonáš 1:1, 2).

3. verš:

“Ale Jonáš vstal, aby uprchl…pryč od Hospodina” (Jonáš 1:3).

Rozumím tomuto muži Jonášovi. Proto je ta malá kniha Jonáš jedna z mých oblíbených knih ve Starém zákoně. Jonáš utekl od přítomnosti Hospodina. Já jsem to neudělal. Byl jsem povolán abych byl misionářem a věděl jsem to. Byl jsem tak chudý student, že jsem nemohl dokončit vysokou školu. Musel jsem dokončit vysokou školu a seminář, abych se stal misionářem církve Southern Baptist. Cítil jsem se ale stejně jako Jonáš. Věděl jsem, že jsem povolán, pokoušel jsem se však uprchnout z Boží přítomnosti, neboť jsem se bál, že školu nedokončím. Bůh mi říkal, že učiní něco nemožného.

Jeden mladý student semináře mi řekl: “Nemohu jít do služby, protože vím, že se zhroutím a vyhořím.” Obával se toho, že selže ve službě. Přemýšlel jsem o tom. Pak jsem řekl: “Já už jsem se tak mnohokrát zhroutil a vyhořel, že už se toho neobávám.”

Je to strach, co zdržuje Bohem povolaného muže od služby. Je to vždy strach . Tento mladý muž byl vítězem ve všem co dělal – ale obával se služby. Jeho mladší bratr o něm řekl: “Můj bratr může udělat všechno.” Ale on se nemohl osvobodit od strachu ze “zhroucení a vyhoření.” Byl to urostlý student, “jedničkář” a nadaný kazatel. Ale utekl před Hospodinovou přítomností, protože se bál!

Mladí lidé, dovolte mi říci něco, co jsem se v životě naučil: “Můžete dělat cokoliv, k čemu vás Bůh volá – cokoliv!” Bible říká: “Všechno mohu v Kristu, který mi dává sílu” (Filipslým 4:13). Protože jsem si ověřil tento verš, tak vím, že je to pravda. Ve svých 80ti letech života jsem zde. Přežil jsem rakovinu, revmatoidní artritidu, a nebojím se, i když dva zlí mužové v hrozném církevním rozdělení odlákali 3/4 lidí z naší církve. Jsem klidný jako malé miminko v rukou své mámy. Obávám se? Upřímně, ani trochu se neobávám! Babička z matčiny strany mi říkávala: “Nemusíš se bát ničeho, kromě samotného strachu”- jak slyšela, že řekl prezident Franklin D. Roosevelt během Velké ekonomické krize. A zjistil jsem, že moje stará babička měla pravdu!

Také jsem zjistil, že nemůžeš nikdy utéci “od Hospodinovy přítomnosti.” Proč? Protože Bůh s tebou jde kdekoliv jsi – proto! Můžeš jít, tak jako šel Jonáš, do Taršíše. Ale Bůh je i tam! Bůh nenechá kazatele odejít z boje.

Znal jsem člověka, který byl alkoholikem. Později jsem zjistil, že pil proto, aby si zakázal myšlenku, že jej Bůh zavolal. Příliš se obával, než aby poslouchal Boží zavolání. Takže se každý večer opil kvůli tomu, aby se neobával. Jmenoval se John Birch (bez legrace!) a byl se mnou na semináři a plížil se dovnitř a ven ze studentské koleje, protože byl opilý!

Znal jsem jiného muže jménem Alan. Vedl jsem Alana ke Kristu, ale bylo to velmi těžké. Proč? Alan se obával, že kdyby byl spasen, tak by musel jít do nebe! Proč se obával toho, že půjde do nebe? Jednoho dne mi řekl: “Znovu budu muset vidět svého otce a on se na mě velmi hněvá, protože jsem nechodil na seminář a nestal se presbyteriálním kazatelem tak jako byl on.” Alanovi bylo přes šedesát let. V neděli seděl v presbyteriální církvi a obával se toho, že bude spasen, protože jeho mrtvý otec by se na něj nahoře v nebi zlobil! Přes čtyřicet let byl mučen touto myšlenkou. Ale já jsem byl schopen jej přesvědčit, že jeho otec [Rev. Mr. Black] by se na něj usmál a objal jej, tak jako to udělal otec marnotratného syna poté, co chlapec přišel domů. Alan byl prvním člověkem, kterého jsem kdy vedl ke Kristu!

Když jsem byl na semináři, děvče ve vysokoškolském věku bylo spaseno na jednom z našich setkání. Bylo to nesmělé děvče, ale všiml jsem si, že byla ustaraná a tak jsem šel za ní a mluvil s ní. Řekla: “Obávám se říci své matce, že jsem spasena.” Řekl jsem: “Jdi a řekni jí to. Nebude se zlobit.” Ale mýlil jsem se. Když se její matka dozvěděla, že je spasena, vyhodila to děvče z domu. Viděl jsem to děvče plakat. Tak jsem řekl: “Dovol mi jít a promluvit s tvojí matkou.” Oblékl jsem si sako a kravatu a šel jsem za tou ženou. Když zjistila, kdo jsem, začala na mě řvát. Konečně jsem se dostal do obýváku té ženy. Řekl jsem: “Proč nepřijmete svoji dceru?” Řekla: “Vydržela bych to, kdyby měla sex a brala drogy. Ale ona je křesťanka! A už nikdy ji nechci mít znovu ve svém domě.”

Ta ubohá dívka se přestěhovala do domu jednoho příslušníka církve, dostala práci a dokončila vysokou školu. Nakonec se vdala za krásného mladého muže - křesťana. Rozumím tomu, že její matka nepřišla na její svatbu. Tento mladý pár šel do misie do jisté země v Evropě. Každý měsíc jim posíláme peníze, abychom jim pomohli.

Pak jsem jednoho dne slyšel, že její matku jednoho dne našla policie mrtvou na podlaze v jejím bytě – a její ruka svírala poloprázdnou láhev vodky!

Ó, jakými slzami a bolestí musela projít tato dívka, aby se stala křesťankou a misionářkou! Milovala Ježíše tolik, že překonala své strachy a následovala Hospodina na misijní pole! A byla dost duchovní na to, aby slyšela to, co Ježíš řekl a poslechla co On řekl.

Postavte se a najděte ve své Bibli Matouše 10:34-39.

“Nemyslete si, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč. Neboť jsem přišel postavit syna proti jeho otci, dceru proti matce, snachu proti tchyni; a nepřítelem člověka bude jeho vlastní rodina. Kdo miluje otce nebo matku víc, nežli mne, není mne hoden; kdo miluje syna nebo dceru víc nežli mne, není mne hoden. Kdo nenese svůj kříž a nenásleduje mne, není mne hoden. Kdo nalezne svůj život, ztratí jej; kdo ztratí svůj život pro mne, nalezne jej” (Matouš 10:34-39).

Vím, že mnozí rodiče budou dělat vše pro to, abyste opustili naši církev. Prosím, vzpomeňte si na tuto dívku. Budou se na vás zlobit, ale jen – na nějakou dobu. Ale když uvidí váš dobrý život, tak nakonec – v budoucnosti – přijdou do naší církve s vámi. Ale vy musíte mít víru pro následování Krista, i kdyby vás nikdy nepřijali! Nebuďte jako Jonáš a nezkoušejte utéct od Hospodinovy přítomnosti!!!

V čínské církvi jsem měl dva blízké přátele – jménem Ben a Jack. Ben byl vzdorovitý proti Dr. Linovi. Naposledy uprchl se svojí přítelkyní. Už jsem ho nikdy znovu neviděl. Jack byl lékárník. Nebylo to ale jeho vytoužené povolání a proto šel na Talbot Seminary a stal se kazatelem. Byl mým velmi blízkým přítelem. Já jsem mu byl svědkem na svatbě. Na jednom z našich setkání vložil svoji důvěru v Ježíše. Pak napsal: “O roky později to sklidilo ovoce spasením mého vlastního otce a matky…Byl jsem svědkem toho, jak můj otec sloužil jako učitel nedělní školy, ovlivňoval životy svých studentů a přispíval k růstu církve.”

II. Za druhé – Jonášovo neštěstí.

“Ale Jonáš vstal, aby uprchl do Taršíše, pryč od Hospodina. Sestoupil do Jafy a vyhledal loď, která plula do Taršíše. Zaplatil za cestu a vstoupil na loď, aby se s nimi plavil do Taršíše, pryč od Hospodina. I uvrhl Hospodin na moře velký vítr a na moři se rozpoutala veliká bouře. Lodi hrozilo ztroskotání” (Jonáš 1:3-4;).

Podívejte se. Jonáš věděl, že ta bouře byla od Boha.

“Odpověděl jim: „Vezměte mě a uvrhněte do moře, a moře vás nechá na pokoji. Vím, že vás tahle veliká bouře přepadla kvůli mně” (Jonáš 1:12).

Nakonec námořníci vzali Jonáše a hodili jej do moře a moře se uklidnilo.

“Hospodin však nastrojil velikou rybu, aby Jonáše pohltila. Jonáš byl v útrobách ryby tři dny a tři noci. I modlil se v útrobách ryby k Hospodinu, svému Bohu” (Jonáš 2: 1 a 2).

Nejdříve jsem měl problém věřit tomuto neštěstí.

Ale později jsem uviděl, že tento incident byl předobrazem Ježíše, který zemřel na kříži, byl pohřben a pak vzkříšen z mrtvých.

Později jsem četl, co řekl Dr. M. R. DeHaan o Jonášovi a o velké rybě. Dr. DeHaan řekl, že Jonáš byl mrtev uvnitř velké ryby. Dr. J. Vernon McGee řekl:

Tato kniha je vlastně proroctvím o vzkříšení. Sám Pán Ježíš řekl, že tak jako Jonáš byl znamením pro Niivské, Ježíš bude znamením pro svoji generaci svým vzkříšením z mrtvých…Ta malá kniha Jonáš zobrazuje a vyučuje vzkříšení Pána Ježíše (Thru the Bible, poznámka o Jonášově vzkříšení z mrtvých, volume III, s. 739).

Podívej se do Jonáš 1:17.

“Hospodin však nastrojil velikou rybu, aby Jonáše pohltila. Jonáš byl v útrobách ryby tři dny a tři noci. I modlil se v útrobách ryby k Hospodinu, svému Bohu” (Jonáš 1:17).

Nyní se podívej na nejdůležitější slova v knize Jonáš, posledních pět slov Jonáše 2:10,

“U Hospodina je spása” (Jonáš 2:10b).

Dovolte mi se zde zastavit a ukázat mé vlastní myšlenky o Jonášově utrpení ve velké rybě.

Když jsem četl knihu Jonáš minulý večer, byl jsem ohromen něčím, o čem jsem nikdy předtím nepřemýšlel. Je běžné si myslet, že probuzení jsou “zapálena” vnějšími okolnostmi. Několik velmi známých kazatelů říká, že koronavirus “zapálí” probuzení. Vůbec tomu nevěřím!!! Toto je myšlenka od Finneyho a vůbec to není pravda.

Zde je skutečný fakt o probuzení – je to “zapáleno” (nenávidím slova v dnešní době používaná novoevangelikály) – probuzení je “zapáleno” samotným Bohem, “U Hospodina je spása” (Jonáš 2:10b).

Zde je to, co jsem jasně viděl minulý večer – při čtení o velkých probuzeních v historii objevujeme, že všechna hlavní probuzení začínají vedoucími, kteří procházejí utrpením. Vyjmenuji několik málo z nich, kteří mi přicházejí na mysl.

John Wesley – Jen vyzdvihuji několik málo z těch utrpení, která on prožil před prvním Velkým probuzením. Jako misionář v Georgii zažil selhání. Zažil konflikty s démony. Byl upalován na protest. Téměř zemřel. Jeho přítel George Whitefield s ním přerušil přátelství. Byl pomlouván vlastní denominací. Byl pomlouván v církvi svého otce a odmítnut pastorem při Večeři Páně. Oženil se s ženou, která jej opustila. Pak Wesley zažil své vlastní letnice. Tisíce lidí stálo v mrazu, aby ho slyšeli kázat. O jeho životě a práci se mluvilo na královském dvoře: “Žádná jednotlivá postava neovlivnila tak mnoho myslí. Žádný jednotlivý hlas se nedotkl tak mnoha srdcí. Žádný jiný muž neudělal takovou práci pro Anglii.” Jedno vydavatelství nedávno řeklo, že John Wesley byl “jedním z nejmocnějších kazatelů od doby apoštolů.”

Marie Monsen – Začala se postit a modlit za probuzení v Číně. Ďábel ji srazil k zemi a otáčel se kolem jejího těla jako velký had. Pokračovala bez pomoci nebo podpory, osamocená, svobodná žena misionářka, která vymodlila velké probuzení, které v domácích církvích v Číně pokračuje do dnešního dne.

Jonathan Goforth – On a jeho manželka šli do Číny, kde velmi trpěli. Čtyři z jejich dětí zemřely. Sám pan Goforth dvakrát téměř zemřel. Musel vézt na voze své mrtvé děti 12 hodin, aby jim mohl poskytnout křesťanský pohřeb. Přeji si, abych měl čas vám říci, jak paní Goforthová a její děti trpěli. Když jejich dítě Konstance zemřelo, “malé tělo naší Konstance bylo položeno vedle hrobů jejich sester v den jejích narozenin 13. října 1902.”
Až potom přišel oheň probuzení na Goforthova setkání. Byla dána příležitost k modlitbě. Paní Goforthová řekla: “Přišlo to náhle jako bouře…Tak to bylo s bouří modlitby. Nebylo tam žádné potlačování a žádný pokus to udělat…Když přišli muži a ženy pod Boží moc… Někteří, kteří zabloudili daleko od Boha se k Němu nyní vrátili zpět, veřejně vyznávajíc své hříchy…Nebylo tam žádné zmatení. Celá kongregace byla spojená v modlitbě…Ó ta radost a sláva!... mohli jsme jen sklonit hlavy a naslouchat Božímu hlasu, který nám říkal: ‘Utiš se a věz, že já jsem Bůh.’ Naučili jsme se, že to ‘není ani mocí, ani silou, ale mým Duchem, říká Pán Pánů.’
Velké zástupy- mnoho přes 700 lidí- se shromáždily, aby vyznaly své hříchy…Bylo těžké ukončit setkání. Každé setkání trvalo skoro celý den…Pan Goforth předal krátké poselství a pak se přešlo ke zkušenostem jednotlivých životů. Toto byli přísní presbyteriáni, běžně umírnění, volající k Bohu o milost…Jednoho silného presbyteriálního kazatele nalezli později, samotného ve svém pokoji, vzlykajícího ve velké agónii duše.” Paní Goforthová řekla: “Takové modlitby – v přímosti a jednoduchosti, v ujištění! Byla to inspirace být v takové atmosféře!”
“Bílí misionáři se účastnili s čínskými bratry ve vyznávání svých pochybení, hříchů a zkratů. Byl to čas, kdy všichni byli přivedeni dohromady – Číňané k Číňanům, misionáři k Číňanům a všichni, protože byli spojeni spolu v Kristu. A Kristus říkal nám všem: ‘Aby ti všichni byli jedno…Já v nich a oni ve Mně, aby oni všichni byli učiněni dokonalostí v jednom.’”

Měli jsme některá setkání v naší bývalé církvi, která vypadala navenek jako ta setkání s Dr. Goforthem v Číně. Řekl jsem záměrně “navenek”. Ale většina z “vedoucích” v naší církvi lhala Bohu, když vyznávali své hříchy. Tedy jak řekl Dr. Tozer - oni spáchali dva hříchy – hřích lhaní a hřích lhaní v Božím jménu! Kreighton lhal Dr. Caganovi, když řekl, že nepotřeboval “kázat” aby byl “naplněn.” Tak se tento smutný malý muž stal Jidášem, který zradil Krista, a pak jako Petr upřímně činil pokání.

Skutečné probuzení pod Jonathanem Goforthem bylo hodně podobné skutečnému probuzení, které jsem osobně viděl pod Dr. Timothy Linem, v první čínské baptistické církvi v pozdních letech 1960, kde nebyl žádný důraz na “dary Ducha” – ale jen na upřímné pokání a modlitbu. Žel, zdá se mi, že to “usvědčení a pokání” byly pouze emocionální – ale nikoliv upřímné. Pořád mě udivuje, že muži jako byl Kreighton a Griffith si mysleli, že mohou oklamat Boha!!! Jaká slepota!!!

Když jsem psal toto kázání, seděl jsem jednou večer na okraji vany v naší koupelně a v jednom okamžiku jsem spadl na záda do vany a narazil jsem hlavou na dno. Tak jsem tam ležel s nohama nahoru. Zkoušel jsem se vysvobodit, ale nešlo to. Když jsem tam tak ležel, uvězněný ve vaně, myslel jsem si, že jsem si zlomil krk. Ale mohl jsem hýbat prsty, takže jsem věděl, že jsem si nezlomil míchu

Když jsem tam tak ležel v tom hrozném stavu, ďábel mi říkal, že nikdy nebudeme mít skutečné probuzení. Tehdy mi Bůh ukázal, že ta největší probuzení v historii přišla po lidech jako Wesley, Marie Monsen a Jonathan Goforth a dalších jako John Sung. Ti všichni prošli zkušenostmi velké zkoušky, jako Jonáš v břiše velké ryby předtím, než jim Bůh mohl důvěřovat. Můžeme mít nyní skutečné probuzení? Možná. Ale musíme být velmi upřímní a velmi pravdiví, jinak Bůh nesešle skutečné probuzení, za které se někteří z nás modlili celé roky!

Tak jako Jonáš v břiše velryby, byl pastor Richard Wurmbrand 14 let v komunistickém vězení. Tři z těchto 14 let strávil na samotce a neviděl nikoho jiného, než svoje komunistické mučitele. Proč nechal Bůh Wurmbranda vším tímto projít? Když budeš číst jeho knihy, tak uvidíš, že Bůh použil jeho vězeňskou celu, aby jej naučil být milujícím a upřímným. Nikdy jsem nepotkal muže tak upřímného, jako byl Richard Wurmbrand. Na samotce se naučil mluvit upřímně k celému světu. Malí muži jako Kreighton a Griffith nikdy nebyli upřímnými muži. Dokonce lhali i Bohu. Oni dokonce “vyznali” hříchy, které pro ně neměly nikdy žádnou hodnotu.

Je zcela jasně vidět, že John Wesley, Marie Monsen a Jonathan Goforth byli vážnými lidmi, kteří nikdy nejednali neuváženě. Stejně jako Jonáš!

Dr. A. W. Tozer řekl: “Pokud jsme dost blázniví na to, abychom to udělali, tak můžeme strávit rok tím, že budeme zbytečně žádat Boha, aby poslal probuzení, zatímco slepě přehlížíme Jeho požadavky a dále porušujeme Jeho zákony. Nebo můžeme nyní začít poslouchat a učit se blaženosti z poslušnosti. Slovo Boží je před námi. Jen musíme číst a dělat co je tam napsáno, a probuzení…přijde tak přirozeně jako přichází sklizeň poté, co jsme zasévali a zasadili” (“What About Revival? – Part I” “Co o probuzení? – I. část”). Upřímnost je to, co Bůh hledá!

(KONEC KÁZÁNÍ)
Můžeš číst každý týden kázání Dr. Hymerse na internetu
na www.sermonsfortheworld.com.
Klikněte na “Kázání v češtině.”

Tyto přepisy kázání nejsou chráněny autorskými právy. Můžeš je použít bez povolení Dr. Hymerse.
Avšak všechna video poselství Dr. Hymerse a všechna další kázání na videu z naší
církve jsou chráněna autorskými právy a mohou být použita jen s povolením.