Záměrem této webové stránky je poskytnout přepisy kázání zdarma a videokázání pastorům a misionářům na celém světě, zvláště ve Třetím světě, kde je velmi málo teologických seminářů nebo biblických škol, pokud jsou vůbec nějaké.

Přepisy těchto kázání a videa se nyní objevují ve 1 500 000 počítačích ve 221 zemích každý rok na www.sermonsfortheworld.com. Stovky dalších sledují videa na YouTube, ale brzy opustí YouTube, protože každé video kázání je nasměruje na naši webovou stránku. YouTube vede lidi na naši webovou stránku. Přepisy kázání jsou postoupeny ve 46 jazycích do 120 000 počítačů každý měsíc. Přepisy kázání nejsou chráněny autorskými právy, takže kazatelé je mohou použít bez našeho svolení. Prosím klikněte zde, ať se dozvíte, jak můžete uskutečnit měsíční příspěvek, abyste nám pomohli v tomto velkém díle kázání evangelia celému světu.

Kdykoliv píšete Dr. Hymersovi, tak mu vždy dejte vědět, ve které zemi žijete, jinak Vám nemůže odpovědět. Email Dr. Hymerse je rlhymersjr@sbcglobal.net.

Prosím postavte se, když budu číst můj životní verš.

“Všecko mohu v Kristu, který mi dává sílu” (Filipským 4:13).

Posaďte se prosím.

Možná se budete divit, proč jsem si vybral Nixon Library, abych slavil své šedesáté výročí ve službě. Když si čtete můj životopis, objevíte, jak jsem dostal svůj životní verš od Prezidenta Nixona.

“Všecko mohu v Kristu, který mi dává sílu” (Filipským 4:13).

Můj otec mě opustil, když mi byly dva roky. Nikdy jsem s ním znovu nežil. Do svých 12 let jsem žil jen se svojí matkou. Poté jsem byl přestěhován z jednoho místa na druhé a žil jsem s příbuznými, kteří mě nechtěli. Předtím, než jsem ukončil střední školu, navštěvoval jsem 22 různých škol. Byl jsem vždy “nové dítě.” Byl jsem prakticky sirotek. Ale tou největší ztrátou bylo to, že jsem vyrůstal bez otce. Byl jsem ponechán sám sobě, bez jakékoliv asistence nebo podpory. Nejhorší bylo to, že jsem neměl žádného otce jako vzor. Tak jsem se začal dívat na historické postavy a bral jsem si z nich vzor, jaký bych měl být muž. Tito muži se stali mými hrdiny.

Zařadil jsem je do kategorií jako světské vzory a křesťanské vzory. Moji hrdinové byli lidé, kteří čelili velkým zkouškám a překonali je. Mými křesťanskými hrdiny byli muži jako Abraham Lincoln, John Wesley, Richard Wurmbrand a John R. Rice. Mými světskými hrdiny byli Winston Churchill a Richard Nixon. V jednom z Nixonových životopisů se píše: “On byl introvert v záležitostech extrovertů. Neuvěřitelně se stal úspěšným politikem. Nesmělý a intelektuálský, věděl, že by mohl být sražen dolů, vyloučen a přesto – vždy a nehledě na to, jaké byly překážky – znovu vstal.” Ne, on nebyl křesťan. Ale, ano, on se vždy vrátil, aby znovu bojoval. Filipským 4:13 byl Nixonův oblíbený verš v Bibli.

Poté, co jsem zjistil, proč měl prezident Nixon tento verš tak rád, nemohl jsem jej nemít v oblibě. On překonal tak mnoho překážek, že jsem jej viděl jako spřízněného ducha. V nejtemnějších hodinách svého života jsem si často myslel: “Když Richard Nixon přežil Watergate, tak já se i skrze toto dostanu.” Novinář Walter Cronkite řekl: “Kdybys ty nebo já byl Richarde Nixonem, byli bychom mrtví.” Pro mě on byl archetypem odhodlání. Nixon řekl: “Člověk není vyřízený, když je poražený. Je vyřízený, když to vzdá.” Nic jej nemohlo zastavit. Byl poražen v prezidentských volbách Johnem F. Kennedym v roce 1960. Prohrál kandidaturu na guvernéra v Kalifornii v roce 1962. Získal úřad prezidenta v roce 1968. Byl vyhnán z funkce aférou Watergate. Ale vždy se vrátil zpět. Proto, i když nebyl křesťanem, tak je jedním z mých světských hrdinů.

Apoštol Pavel řekl:

“Všecko mohu v Kristu, který mi dává sílu” (Filipským 4:13).

To neznamenalo, že by mi mohly růst vlasy na mé hlavě! Neznamenalo to, že bych mohl létat! Neznamenalo to, že bych mohl být dobrý v matematice! Apoštol tím myslel, že může snášet všechny zkoušky, že může vykonat všechny povinnosti, že může překonat všechny překážky – v Kristu, který jej posiluje. A já jsem zjistil, že toto je pravda také pro mě. Děkuji Bohu za tento verš. Ale děkuji Bohu ještě více za Krista, kterého dal, aby mě posílil! Propadl jsem na střední škole, ale Kristus mi dal sílu, abych se vrátil zpět a získal tři doktorské tituly. Selhal jsem, že jsem se nestal misionářem, ale Kristus mě učinil zdrojem síly pro lidi na celém světě skrze naši webovou stránku.

A když budete číst moji knihu, uvidíte, proč sólová píseň, kterou právě zpíval pan Griffith, je mou oblíbenou písní:

Mistr nás povolal; ponurá cesta je,
   Nebezpečí a strasti na ní leží;
Boží Duch svatý však potěší znavené;
   Jdeme za Spasitelem, i když stěží.

Mistr nás zavolal, ač provází nás
   pokušení, pochybnost, vesele pěj:
“Kupředu, hleď nahoru,” ve velkých zkouškách;
   Děti Sionu jdou za svým Králem.
(“The Master Hath Come” od Sarah Doudney, 1841-1926).

Napsal jsem svůj životopis, protože mi to můj syn Robert řekl. Neměl jsem radost z toho to psát, protože můj život byl tak plný nesnází, bojů a bolesti. Několikrát jsem se cítil, že bych rád odhodil svůj rukopis pryč, protože to bylo příliš negativní. Ale John Samuel Cagan řekl: “Nevyhazuj to, Dr. Hymersi. Všechno co je potřeba, je ještě jedna kapitola. Napiš o té době, kdy ti tvoje matka řekla: ‘sečti svá požehnání.’” Poslechl jsem Johna a napsal jsem poslední kapitolu, kterou vám nyní dám ve zkrácené podobě.

Seděl jsem v nemocnici vedle postele svojí matky. Bylo to několik málo týdnů po dni díkuvzdání. Mluvili jsme o jednom z našich oblíbených lidí, Abrahamu Lincolnovi a jak prezident Lincoln ustanovil Den díkůvzdání státním svátkem. Zpívali jsme píseň, kterou jsme zpívali při Díkůvzdání:

Když kol tebe zuří moře zbouřeno,
A když pláčeš smuten, že vše ztraceno,
Sečti všecky dary, které Pán ti dal.
a v tvém srdci zazní nová píseň chval.
Sečti dary, které Pán ti dal,
Sečti dary, které už jsi vzal,
Sečti dary, které Pán ti dal.
Sečti všecky dary, které už jsi vzal.
   (“Count Your Blessings” od Johnson Oatman, Jr., 1856-1922).

Když jsme dozpívali píseň, matka řekla: “Ó, Roberte, my opravdu máme tak mnoho za co být vděčni ve svých životech.” Potom jsme začali počítat svoje požehnání “jedno po druhém.” Ona začala tím, že poděkovala za naše chlapce Roberta a Johna. Potom poděkovala za Ileanu, moji manželku. “Ona je ke mně tak dobrá, Roberte, a ona je tak dobrá matka a manželka.” Děkovala Bohu, že žila v našem domě. Děkovala Bohu za naši církev. Děkovala za naše členy, “jednoho po druhém.” Potom jsem přidal ještě několik dalších věcí, za které je třeba poděkovat. A znovu jsme zpívali refrén.

Sečti dary, které Pán ti dal,
Sečti všecky dary, které už jsi vzal.

Bylo velmi pozdě v noci. Políbil jsem ji a když jsem odcházel z pokoje, řekla něco, na co nikdy nezapomenu. Řekla: “Roberte, ty jsi tou nejlepší věcí, která se mi kdy stala.” Když jsem odcházel z jejího pokoje, tak mi slzy vstoupily do očí a vyšel jsem z nemocnice do noci. Byl to poslední rozhovor, který jsem s ní měl. Později v tu noc na další záchvat mrtvice zemřela.

“Neodhazuj pryč svoji knihu, Dr. Hymersi. Všechno co je potřeba je ještě jedna kapitola. Napiš o době, kdy tvá matka řekla, abys ‘sečetl svá požehnání.’ Takže zde jsou některá z těch ohromných požehnání, které mi Bůh dal na pouti mého života:

Za prvé děkuji Bohu, že moje matka byla nakonec spasena. Bylo jí osmdesát let a myslel jsem si, že se nikdy neobrátí. Byl jsem s Ileanou a chlapci v New Yorku, kde jsem v několika církvích kázal. Když jsem chodil sem a tam ve svém pokoji, modlil jsem se za spasení své matky. Pak najednou jsem věděl, že bude spasena. “Promodlil jsem to”, jak by řekli naší církevní otcové. Zatelefonoval jsem Dr. Caganovi a požádal jsem ho, aby šel a vedl matku ke Kristu. Nikdy předtím ho neposlouchala. Ale tentokrát vložila svoji důvěru v Ježíše. Byl to zázrak, tak jako jsou všechna opravdová obrácení. Toho dne přestala kouřit a pít. Lékaři mi řekli, že alkoholik, který tak najednou přestane pít, pokud mu nebude dán fenobarbital, bude mít křeče. Ale ona křeče neměla. Byl to zázrak. Nikdy nevykouřila další cigaretu a nikdy se nenapila znovu alkoholu. Několikrát přečetla celou Bibli a čtyřikrát týdně chodila se mnou do církve. Pokřtil jsem ji 4. července, v den jejího oblíbeného svátku. Děkuji Bohu za obrácení své matky.

Za druhé, děkuji Bohu za Ileanu, moji úžasnou manželku. Přišla na svatbu, kterou jsem vedl. Před svatbou jsem kázal krátké kázání na Jana 3:16. Bylo to první kázání, které slyšela v protestantské církvi. Reagovala na pozvání a byla ihned spasena! Poprvé, když jsem ji požádal, aby si mě vzala, tak řekla “ne.” Měl jsem zlomené srdce. Orlando a Irene Vazquez (kteří zde jsou dnes večer) mě pozvali, abych s nimi cestoval do Portorika. Cestoval jsem, ale stále jsem myslel na Ileanu. Ona na mě myslela také. Řekla: “Doufám, že mě znovu požádá.” Udělal jsem to a tentokrát řekla: “ano.” Žijeme

v manželství po dobu třicetipěti let. Děkuji Bohu každý den za svoji sladkou malou manželku! Napsala mi tento vzkaz: “Roberte, miluji tě celým svým srdcem a duší. Miluji tě vždy, Ileana.” Ona je jako ta ctnostná žena v Přísloví 31. Všechno co je třeba udělat je přečíst si tu kapitolu, abyste viděli, že to popisuje moje sladké srdce, Ileanu. Vždy ji budu chovat ve svém srdci. Její otec je dnes večer zde. Překonal celou tu cestu z Guatemaly, aby byl zde. Děkuji vám, pane Cuellare! A její bratr a jeho rodina jsou zde také. Děkuji, Erwine!

Za třetí, děkuji Bohu za naše dva syny, Roberta a Johna. Jsou dvojčata a nyní je jim třicetčtyři let. Oba dva promovali na California State University v Northridge. Robert je ženat s nádhernou dívkou z Korey, která se jmenuje Jin. Její rodiče jsou dnes večer zde a také její bratr a jeho manželka. Děkuji, že jste přijeli! Robert a Jin jsou rodiče dvou děvčat, Hany a Sáry. Děkuji Bohu, že mi dal tak nádherná vnoučata.

Můj další syn je John Wesley, pojmenovaný po velkém anglickém kazateli. Robert a John navštěvují každé setkání naší církve. Wesley je mužem modlitby. Často se modlí a čte Bibli celé hodiny. Je dobrým křesťanem a je mým přítelem. Mám radost z obou našich synů. Pro moji manželku i pro mě jsou úžasným požehnáním.

Děkuji Bohu za Dr. Christophera Cagana. Je takovým bratrem, jakého jsem nikdy neměl. Je mým nejlepším přítelem a nejbližším spolupracovníkem. Navzájem se tak respektujeme, že si nikdy neříkáme křestním jménem. Dokonce když jsme sami, tak mu vždy říkám Dr. Cagane a on mi vždy říká Dr. Hymersi. Děkuji Bohu, že mi dal tak moudrého a věrného přítele. Navzájem si rozumíme. Oba dva tíhneme k tomu být introvertní a oba dva trávíme hodně času sami v modlitbě a studiu Bible. On více přemýšlí vědecky a matematicky. Já jsem více mystický a intuitivní. Ale velmi dobře se nám společně pracuje. Jsme partneři, jako Holmes a Watson, nebo Johnson a Boswell (někdo přidal, “Jako Laurel a Hardy nebo Abbott a Costello,” baviči dávných dob).

Já jsem inovátor a on je sjednotitel. Já jsem sečtělý. On je matematický. On mě považuje za vůdce. Já jej považuji za génia. Naše partnerství bylo požehnáním pro nás oba. Děkuji Bohu za Dr. Christophera Cagana.

Děkuji Bohu za Johna Samuele Cagana. On je nejstarším synem Dr. a paní Caganových. John je ten mladý muž, který vede tuto bohoslužbu. Byl včera ordinován jako baptistický služebník. Takže nyní je Reverend John Samuel Cagan! Je velmi dobrým kazatelem a poradcem. Považuji Johna ze svého “syna” ve službě. Je ve druhém ročníku na Talbot School of Theology na Biola University. Je velmi inteligentní. Není divu, neboť jeho otec má dva tituly Ph.D. a jeho matka je doktorkou medicíny. John je prvotřídním studentem. Plánuje získat v teologii titul Ph.D. Ve věku 24 let John kázal na evangelizačních setkáních v Indii, v Dominikánské republice a třem národnostem v Africe. Káže v naší církvi každou neděli ráno. Společně trávíme každý čtvrtek odpoledne a probíráme teologii a dílo služby. Děkuji Bohu za Johna. Bude mě následovat jako další pastor naší církve. Je můj přítel. Tak jednoduché to je.

Děkuji Bohu za Noaha Songa. On je mým dalším “kazatelským chlapcem.” Noah zakončuje svoji středoškolskou práci a pak půjde na seminář. On a John Cagan tvoří dobrý tým a v budoucnu povedou naši církev.

Děkuji Bohu za Noaha, Aarona Yancyho a Jacka Nganna. Jsou našimi nově ordinovanými diakony. Aaron je můj kámoš. Dohlíží na mě jako slepice s jedním kuřetem. Je jedním z mých nejbližších přátel. Jack Ngann je ženatý a má dva syny. A zde je něco, co možná nevíte. Ještě jsem neskončil! Příští rok budu zakládat zcela novou čínskou církev v domě Jacka Nganna.

John Cagan, Noah Song, Aaron Yancy, Jack Ngann a Ben Griffith jsou mými modlitebními partnery. Setkáváme se každou středu večer společně na modlitbách v mém domácím studiu. Děkuji Bohu za tyto lidi. Pomohli mi v těžkých časech, zvláště během léčení z rakoviny.

Děkuji Bohu za Dr. Chana, paní Salazarovou a ty, kterým je kolem “39” let. Dr. Chan je naším pomocným pastorem, má na starosti evangelizaci a naší telefonní následnou službu. Paní Salazarová má na starosti naši španělskou službu. Ti, kterým je kolem “39” let jsou ti věrní lidé, kteří zachránili naši církev od bankrotu během velkého církevního rozdělení. Děkuji Bohu za každého z nich. Děkuji Bohu za pana Abela Prudhommeho. On je tím mužem, který zastavil to církevní rozdělení. A děkuji Bohu za Virgela a Beverly Nickell. Oni jsou tím párem, který nám půjčil většinu peněz, abychom mohli koupit naši církevní budovu. Nikdy nezaváhali ve své podpoře pro nás. Jsou nově čestně vyznamenanými členy naší církve.

Naše církev je tvořena asi padesáti procenty mladých lidí ve věku pod třicet let. Vždy mě těšilo pastoračně vést mladé lidi. Skupina, kterou máme nyní je jednou z těch nejlepších, jaké jsem kdy poznal. Máme úžasnou skupinu diakonů. Je tam osm ordinovaných diakonů a střídáme je každé dva roky. Aaron Yancy je stálým předsedou diakonů, takže on je ten, který nikdy není střídán. Děkuji Bohu za tyto muže.

Starší lidé v naší církvi velmi podporují vše, co děláme. Navštěvují každé setkání. Velmi se modlí a tvrdě pracují, aby budovali naši církev. Nemám obavu nechat nedělní ranní bohoslužbu v rukách Johna Cagana a jeho otce, zatímco jedu do Montebella zakládat novou čínskou církev. Zcela jim věřím. Vracím se do mateřské církve, abych tam kázal každou neděli večer.

Můj celý život se točí okolo lidí v naší církvi. Oni jsou moji “příbuzní.” Dělá mi velkou radost, že jsem patriarcha tak nádherné rozšířené rodiny. Ježíš řekl:

“Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým” (Jan 13:35).

Nenapadá mě lepší způsob jak ukončit toto poselství, než vám říci pravdivý příběh. Když jsem kázal v církvi Open Door v hrabství Marin County, tak jsem vždy vzal skupinu mladých lidí do San Francisca každý pátek a každou sobotu večer. Kázal jsem na ulici, zatímco oni rozdávali letáky. Často jsme šli do oblasti North Beach ve městě. Bylo to docela prostopášné místo, kde lidé brali drogy a bylo tam několik “striptýzových” podniků. Obvykle jsem kázal na chodníku před striptýzovým podnikem nazvaným “Zahrada Eden”!!!

Jednoho večera mi nějaké děti přivedly mladého muže. Řekl mi, že má velmi drahý heroinový návyk. Řekl mi, že se toho chtěl zbavit. Když jsem s ním mluvil, tak jsem cítil, že je upřímný. Na konci večera jsem mu řekl, ať nastoupí do mého auta a vzal jsem jej s sebou do svého apartmánu. Nechal jsem jej v kuchyni, zamkl jsem dveře do své ložnice a šel jsem spát.

V průběhu příštích několika dní procházel hroznými absťáky, zatímco seděl na kuchyňské podlaze. Konečně se do jisté míry uklidnil a zeptal se mě, zda má někdo kytaru. Naše děti mu jednu přinesly. Seděl na podlaze a několik dní na ni brnkal. Potom požádal o zpěvník. Jeden jsme mu přinesli a on začal novou melodii pro jednu z písní. Zapomněl jsem skutečné jméno chlapce. Vždy jsem jej nazýval DA, zkratka pro drogově závislý!

Potom mi jednoho dne DA řekl: “Poslouchej toto.” Zvedl kytaru, otevřel zpěvník a zazpíval píseň Alberta Midlanese (1825-1909), “Revive Thy Work” na tuto novou melodii. Zcela nádherné! Do dnešního dne zpíváme tuto píseň na melodii DA!

Obnov dílo své, Pane! Mocnou paží svou;
   Promluv hlasem, co budí mrtvé, lidé poslechnou.
Obnov! Obnov! A dej čerstvou vláhu svou;
   Požehnání přines nám; Sláva má být pouze Tvou.
(“Revive Thy Work” od Albert Midlane, 1825-1909).

Když jsem přijel domů do Los Angeles, tak jsem ztratil kontakt s DA. Život pokračoval a konečně naše církev byla umístěna v budově, kterou nyní obýváme. Jednoho večera zazvonil telefon. Šel jsem nahoru do své kanceláře a řekl jsem: “Ahoj.” Hlas v telefonu řekl: “Ahoj, Dr. Hymersi, tady je DA.” Řekl jsem, “Kdo?” On řekl: “DA. Vzpomínáte si, Drogově závislý – DA.” Téměř jsem se skácel. Neslyšel jsem jeho hlas téměř třicet let! Řekl jsem: “Kde jsi?” On řekl: “Jsem na Floridě. Jsem ženatý. Mám děti a dobrou manželku. A vyučuji v nedělní škole v naší církvi.”

Smál jsem se radostí! Ten večer jsem zpíval celou cestu domů! V takovýchto časech jsem rád, že jsem šel do služby před šedesáti roky. Nakonec to stálo za všechno to utrpení a bolest! Získat mladé lidi jako DA udělalo moji radost plnou!

Bolest a utrpení se vytrácí, když přemýšlím o všech těch mladých lidech, kteří byly spaseni. Mých šedesát let ve službě mi darovalo mnohá období radosti. Za nic bych tu službu nevyměnil!

Jako vždy musím využít několik minut, abych vysvětlil evangelium. Ježíš sestoupil z nebe z jednoho důvodu – přišel, aby zemřel na kříži, aby zaplatil trest za náš hřích. Fyzicky vstal na velikonoční neděli. Prolil svoji vzácnou krev, aby nás očistil z každého hříchu. Řekl nám, abychom Mu důvěřovali a budeme očištěni od hříchu.

Zkoušel jsem si zasloužit své spasení tím, že jsem byl dokonalý. Byl jsem pokrytec. Ale dne 28. září 1961 na Biola College jsem vložil důvěru v Ježíše. Tato píseň mě přivedla ke Kristu:

Duch můj uvězněn byl dlouho
za noci v hříchu okovech,
Paprsek vyslalo Tvé oko,
   Kobka září, jsem probuzen.
Svoboden jsem, spadl můj řetěz,
   za Tebou jdu, Ty jsi vítěz!
Jaká to láska úžasná,
   že ze mě Bůh můj umírá?
(“And Can It Be?” od Charles Wesley, 1707-1788).

Ježíš byl vtělený Bůh. Zemřel za mě. Přemýšlel jsem o Něm novým způsobem. Vložil jsem důvěru v Krista. Je mojí modlitbou, abyste i vy vložili důvěru v Ježíše a byli spaseni. Potom jděte do církve věřící Bibli a žijte váš život pro Ježíše Krista.

A vám všem říkám: “Kéž vás Bůh požehná, tak jako požehnal mně, navzdory všem okolnostem a veškerému strachu.” “Nemám větší radost, než když slyším, že moje děti žijí v pravdě” (III. List Janův 4). Amen.

Nyní vrátím program zpět k Rev. Johnu Caganovi, aby uzavřel tuto bohoslužbu. (John oznamuje narozeniny Dr. a paní Hymersové a jsou dvě dorty a zpívá se píseň “Happy Birthday to You.”)

(KONEC KÁZÁNÍ)
Můžeš číst každý týden kázání Dr. Hymerse na internetu
na www.sermonsfortheworld.com.
Klikněte na “Kázání v češtině.”

Tyto přepisy kázání nejsou chráněny autorskými právy. Můžeš je použít bez povolení Dr. Hymerse.
Avšak všechna video poselství Dr. Hymerse a všechna další kázání na videu z naší
církve jsou chráněna autorskými právy a mohou být použita jen s povolením.

Místo z Písma čtené před kázáním panem Johnem Wesleym Hymersem: Žalm 27:1-14.
Sólo zpívané před kázáním panem Benjaminem Kincaidem Griffithem:
“Must Jesus Bear the Cross Alone?” (od Thomase Shepherda, 1665-1739; první a poslední sloky)/
“The Master Hath Come” (od Sáry Doudney, 1841-1926; poslední dvě sloky).