Záměrem této webové stránky je poskytnout přepisy kázání zdarma a videokázání pastorům a misionářům na celém světě, zvláště ve Třetím světě, kde je velmi málo teologických seminářů nebo biblických škol, pokud jsou vůbec nějaké.

Přepisy těchto kázání a videa se nyní objevují ve 1 500 000 počítačích ve 221 zemích každý rok na www.sermonsfortheworld.com. Stovky dalších sledují videa na YouTube, ale brzy opustí YouTube, protože každé video kázání je nasměruje na naši webovou stránku. YouTube vede lidi na naši webovou stránku. Přepisy kázání jsou postoupeny ve 46 jazycích do 120 000 počítačů každý měsíc. Přepisy kázání nejsou chráněny autorskými právy, takže kazatelé je mohou použít bez našeho svolení. Prosím klikněte zde, ať se dozvíte, jak můžete uskutečnit měsíční příspěvek, abyste nám pomohli v tomto velkém díle kázání evangelia celému světu.

Kdykoliv píšete Dr. Hymersovi, tak mu vždy dejte vědět, ve které zemi žijete, jinak Vám nemůže odpovědět. Email Dr. Hymerse je rlhymersjr@sbcglobal.net.

Kristus večeřel o velikonocích se Svými učedníky. Na konci večeře jim Kristus dal chléb a kalich – to my nazýváme “večeře Páně.” Řekl jim, že ten chléb mluví o Jeho těle, které má být ukřižováno. Řekl jim, že kalich mluví o Jeho krvi, která bude prolita na očištění našeho hříchu. Potom Ježíš a učedníci zpívali píseň a odešli do noci.

Šli dolů podél jeruzalémského velikonočního svahu a překročili potok Cedron. Pak šli trochu dále na okraj zahrady Getsemane. Ježíš nechal osm učedníků na kraji zahrady a řekl jim, aby se modlili. Pak odešel dále do zahrady, kde zanechal Petra, Jakuba a Jana. Ježíš pak zcela sám odešel ještě dál do tmy pod olivovníky. Bylo to tam, kde “ho přepadla hrůza a úzkost. Řekl: “Má duše je smutná až k smrti... Poodešel od nich, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li možné, minula tato hodina” (Marek 14:33, 35).

J. C. Ryle řekl: “Příběh agónie našeho Pána v zahradě Getsemane je hlubokým a tajuplným oddílem Písma. Obsahuje věci, které nedovedou nejmoudřejší [teologové] plně vysvětlit. Ano jsou zde...prosté pravdy [velké] důležitosti” (J. C. Ryle, Expository Remarks on Mark, The Banner of Truth Trust, 1994, p. 316; notes on Mark 14:32-42).

Pojďme tento večer v našich myslích do Getsemane. Marek nám říká, že Ježíše “přepadla hrůza” (Mark 14:33). Řecké slovo je “ekthambeisthai” – což znamená “velice ohromený, velice zdeptaný, udivený a znepokojený.” “Poodešel od nich, padl na zem”...A řekl jim: “Má duše je smutná až k smrti” (Marek 14:34, 35).

J. C. Ryle řekl: “Existuje jen jedno rozumné vysvětlení pro tyto výrazy. Nebyl to jen pouhý strach z fyzického utrpení...Byl to extrémní pocit tíhy lidské viny, který v té době na Něj začal zvláštním způsobem doléhat. Byl to pocit [nevyslovitelné] tíhy našich hříchů a přestoupení, které pak byly vloženy na Něj. On byl kvůli nám učiněn ‘prokletím.’ On nesl naše smutky a utrpení...On byl ‘učiněn hříchem pro nás, i když On sám hříchu nepoznal.’ Jeho svatá přirozenost cítila [hluboce] hrozné břemeno, které na Něj bylo naloženo. To byly příčiny Jeho mimořádného utrpení. Měli bychom si uvědomit v agónii našeho Pána v Getsemane nesmírnou špatnost hříchu. [Myšlenky dnešních evangelikálů] jsou co se týče hříchu úplně jinde” (Ryle, p. 317).

Kéž bys nepřemýšlel lehkovážně o hříších dnešní církve a nezanedbával čtení Bible a místo toho nesledoval videohry, pornografii, neoddával se tanci a alkoholu. Všechny tyto tvé hříchy byly vloženy na Ježíše v Getsemane. Ale jde tu o více – daleko více. Největší hřích, který byl vložen na Ježíše v zahradě Getsemane je náš prvotní hřích, naše naprostá nemravnost, která vychází z toho, že jsme naprosto zvrácení hříšníci. Je to “zhouba, do níž svět žene jeho zvrácená touha” (II. Petrova 1:4). Je skutečnost, že “jsme všichni jako nečistí” (Izajáš 64:5). Je to sobectví, chamtivost a vzpoura ve vaší přirozenosti proti Bohu. Je to vaše “tělesná mysl [která] je v ”nepřátelství vůči Bohu a nechce se mu podřídit (Římanům 8:7). Je to převrácené srdce, které máte (Římanům 8:7). Je to hříšné srdce, které máš, které jsi podědil od Adama, prvního hříšníka. (Římanům 5:12) – “Jako se...skrze neposlušnost jednoho člověka [celé lidstvo] stalo hříšným” (Římanům 5:19).

Podívej se jak se maličká nově narozená nemluvňata rodí v hříchu. A. W. Pink řekl, “Zkaženost lidské přirozenosti se projevuje už v malých dětech...A v jak raném věku se projevuje! Pokud by byla jakákoliv [zděděná] dobrota v člověku, jistě by se ukázala [v novorozených dětech], předtím, než jsou vytvořeny špatné zvyky v kontaktu se světem. Myslíme si, že [děti] jsou dobré? Zdaleka ne. Neměnným výsledkem růstu lidských bytostí je, že jakmile jsou dost staří [tak jsou] zlí. Projevují umíněnost, zlobu a mstu. Pláčou a trucují nad tím, co se jim nelíbí a [rozčilují se na své rodiče], když jim nevyhoví a často zkouší je [kousat]. Ti, kteří se narodili a byli vychováni uprostřed upřímnosti se provinili [krádeží] ještě předtím, než byli svědky činu krádeže. Tyto [hříchy]...lidské přirozenosti existují jako [hříšné] od začátku jejich existence” (A. W. Pink, Gleanings from the Scriptures, Man’s Total Depravity, Moody Press, 1981, pp. 163, 164). Kriminální úřad z Minnesoty to objasnil celkem srozumitelně v jedné ze svých zpráv. “Každé dítě začíná život jako malý surovec. Je zcela sobecké a soběstředné. Chce to co chce, když to chce...pozornost své matky, hračku svého kamaráda, hodinky svého strýce. Odmítněme mu tyto [věci] a bude řvát se zuřivostí a agresivitou, která by byla vražedná, kdyby nebylo tak bezmocné...To znamená, že všechny děti, nejen určité děti, se narodí jako provinilé, tedy hříšné” (quoted by Haddon W. Robinson, Biblical Preaching, Baker Book House, 1980, pp. 144, 145).

Svůj dech dětský až všichni dočerpají,
pak k smrti se semena hříchu rozrůstají.
Tvůj zákon dokonalá srdce žádá,
poskvrněna však jejich část každá.
   (“Psalm 51,” od Dr. Isaac Watts, 1674-1748).

Malé dítě křičí, jakmile se narodí. Žádná zvířecí mláďata to nedělají. Kdyby křičela tak, jak to dělají lidská novorozeňata, rychle by byla zabita. Ale lidské děti křičí proti Bohu, autoritě a životu jako takovému hned, jak se narodí. Proč? Protože jsi se narodil s vrozeným hříchem svého praotce Adama. Proto je zde tvůj sklon bouřit se, nesouhlasit s křesťanskými vedoucími, požadovat svůj vlastní způsob a odmítat dělat to, co je správné. To je základní příčina celosvětového utrpení a smrti – je to vrozený hřích. Proto hřešíš, dokonce i po obrácení. Možná si tvoji rodiče myslí, že jsi mladým křesťanem, ale ve skutečnosti jsi mladým hříšníkem, který odmítá činit Boží vůli!

Přidej všechen tento vrozený hřích ke hříchům, které lidé spáchají v myšlenkách, slovech a činech, a pak je jednoduché vidět, proč na Ježíše padla taková úzkost! Byl zdrcen, když Bůh na Něj vložil hříchy celého světa.

Prosím, otevřete své Bible v Lukášovi. Je to na straně 1108 ve Scofield Study Bible. Je to Lukáš 22:44. Prosím postavte se a přečtěte to nahlas.

“Ježíš v úzkostech zápasil a modlil se ještě usilovněji: jeho pot kanul na zem jako krůpěje krve” (Lukáš 22:44).

Posaďte se prosím. J. C. Ryle řekl: “Jak můžeme [vysvětlit] hlubokou agónii, kterou náš Pán prošel v zahradě? Co [bylo tím] důvodem pro to hluboké utrpení, jak duševní tak tělesné, které Ježíš podstoupil? Je zde jen jedna uspokojivá odpověď. Bylo to břemeno hříchu celého světa, které pak na Něj začalo tlačit...Byla to nadměrná tíha těchto [hříchů], pod kterou trpěl Ježíš v agónii. Byl to pocit viny světa, která Jej tlačila dolů a který způsobil, že věčný Boží Syn potil velké krůpěje krve” (J. C. Ryle, Luke, Volume 2, The Banner of Truth Trust, 2015 edition, pp. 314, 315; note on Luke 22:44).

“[Bůh] toho, který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem” (II. Korintským 5:21).

“Jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech” (Izajáš 53:6).

“On na svém těle vzal naše hříchy” (I. Petrova 2:24).

J. C. Ryle řekl: “Musíme se pevně držet starého učení, že Kristus ‘nesl naše hříchy,’ jak v zahradě [Getsemane], tak na kříži. Žádné jiné učení nemůže nikdy vysvětlit [Kristův krvavý pot], nebo uspokojit svědomí provinilého člověka” (ibid.). Joseph Hart řekl:

Pohleď na utrpení Božího Syna,
úpí, krev potí, bez dechu siná!
O Jeho utrpení, že silnějšího není,
nemají andělé ani tušení.
Pro Boha je to a Bůh je přitom sám.
Teď jejich tíži plně znám.
   (“Thine Unknown Sufferings” od Joseph Hart, 1712-1768;
      podle melodie of “‘Tis Midnight, and on Olive’s Brow”).

A znovu Joseph Hart řekl:

Syn Boží vší vinu mou nésti byl.
Uvěřit tomu smím z milosti.
Však hrůzy, které On pocítil
pro velikost nelze chápat dosti.
Proniknout skrze tebe nejde, ne a ne,
tísnivé, smutné Getsemane.
   (“Many Woes He Had Endured” pd Joseph Hart, 1712-1768;
      podle melodie of “Come, Ye Sinners”).

A William Williams řekl:

Ten velký náklad lidských vin na Spasitele vložen byl.
Do žalu, jak do roucha, On se pro hříšné ustrojil.
Pro hříšné ustrojil.
   (“Love in Agony” od William Williams, 1759;
      podle melodie of “Majestic Sweetness Sits Enthroned”).

“Ježíš v úzkostech zápasil a modlil se ještě usilovněji: jeho pot kanul na zem jako krůpěje krve” (Lukáš 22:44).

“Jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech” (Izajáš 53: 6).

To je začátek Kristova zástupného činu. “Zástupný” znamená utrpení jednoho člověka na místě jiného. Kristus trpí na tvém místě, za tvůj hřích, protože On se hříchu nedopouští. Kristus se stal nositelem našeho hříchu v Getsemane pod olivovníky o půlnoci. Byl přibit na kříž, aby dokonale zaplatil za tvůj hřích. Jak můžeš odmítnout takovou lásku – lásku, kterou má Ježíš pro tebe? Jak můžeš zatvrdit své srdce a odmítnout takovou lásku? Toto je Bůh Syn, trpící na tvém místě, aby odčinil tvůj hřích. Jsi tak chladný a tvrdý, že Jeho láska pro tebe nic neznamená?

Mohu se tě zeptat - stal jsi se tak chladným a tvrdým, že když slyšíš o Ježíši, který se obětoval pro tebe, vůbec se tě to nedotýká? Stal jsi se tak netečným, že když mluvím o Ježíšově agónii pro odčinění tvého hříchu, nemá to pro tebe význam? Stal jsi se stejně tak necitelným, jako ti vojáci, kteří přibili Ježíše na kříž – a potom losovali o Jeho plášť, když blízko umíral? Ó, kéž by to tak nebylo! Naléhavě vás tento večer žádám, abyste důvěřovali Zachránci a byli obmyti od svého hříchu Jeho svatou krví!

Říkáte: “Je toho příliš mnoho, čeho bych se musel vzdát.” Ó, kéž byste přestali naslouchat ďáblu! Nic v tomto světě není tak důležité jako toto!

Běda! A krvácel můj Spasitel? A zemřel vladař můj?
Obětoval On svatou hlavu pro mne, vždyť jsem hnůj?

Však [slzy] smutku [nemohou] splatit dluh lásky, který mám.
Tady, Pane, sám sebe se vzdávám. Toť vše co mohu, co dám.
   (“Alas! And Did My Saviour Bleed?” od Dr. Isaac Watts, 1674-1748).

Jsi připraven důvěřovat Ježíši? Jsi připraven odevzdat Mu sebe sama? Jsi pohnut ve svém srdci láskou k Němu? Pokud ne, prosím nechoď dopředu. Ale pokud jsi Jeho láskou pohnut, přijď a posaď se do prvních dvou řad. Amen.

(KONEC KÁZÁNÍ)
Můžeš číst každý týden kázání Dr. Hymerse na internetu
na www.sermonsfortheworld.com.
Klikněte na “Kázání v češtině.”

Tyto přepisy kázání nejsou chráněny autorskými právy. Můžeš je použít bez povolení Dr. Hymerse.
Avšak všechna video poselství Dr. Hymerse a všechna další kázání na videu z naší
církve jsou chráněna autorskými právy a mohou být použita jen s povolením.

Sólo zpívané před kázáním panem Benjaminem Kincaidem Griffithem:
“Gethsemane, The Olive-Press!” (od Joseph Hart, 1712-1768;
podle melodie “‘Tis Midnight, and on Olive’s Brow”).