Záměrem této webové stránky je poskytnout přepisy kázání zdarma a videokázání pastorům a misionářům na celém světě, zvláště ve Třetím světě, kde je velmi málo teologických seminářů nebo biblických škol, pokud jsou vůbec nějaké.

Přepisy těchto kázání a videa se nyní objevují ve 1 500 000 počítačích ve 221 zemích každý rok na www.sermonsfortheworld.com. Stovky dalších sledují videa na YouTube, ale brzy opustí YouTube, protože každé video kázání je nasměruje na naši webovou stránku. YouTube vede lidi na naši webovou stránku. Přepisy kázání jsou postoupeny ve 46 jazycích do 120 000 počítačů každý měsíc. Přepisy kázání nejsou chráněny autorskými právy, takže kazatelé je mohou použít bez našeho svolení. Prosím klikněte zde, ať se dozvíte, jak můžete uskutečnit měsíční příspěvek, abyste nám pomohli v tomto velkém díle kázání evangelia celému světu.

Kdykoliv píšete Dr. Hymersovi, tak mu vždy dejte vědět, ve které zemi žijete, jinak Vám nemůže odpovědět. Email Dr. Hymerse je rlhymersjr@sbcglobal.net.

Prosím postavte se a zpívejte číslo 19 ve vašich zpěvnících “Here is Love, Vast as the Ocean.”

A tu je láska, jak oceán šírá, laskavě vlídná jak příliv bývá,
   když Kníže života, Vykoupení síla, svou drahou krev pro nás vylívá.
Kdo na lásku tu by si nevzpomněl? Kdo přestat by zpívat Mu chvály chtěl?
   Nelze by Naň kdo zapomněl, když čas věčných nebeských dní přišel.

Na vrcholu křižování fontány z hloubi a šíře se otvírají;
   Krvavou branou Božího soucitu proudy dobra vytryskují.
Milost a láska jak veletoky, se stále shůry rozlévají,
   A pokoj i spravedlnost z nebe zlému světu polibek lásky dají.

Všechnu lásku Tvoji přijmout mne nech, ty Lásko sama, ve všech mých    života dnech.
Tvé království hledat jen mne nech a chválou tvou ať je můj života dech.
   Ty sám budeš mou chválou, vím, nikoli to, co v světě zřím.
Tebou se očistím a posvětím, Ty sám jsi mě učinil svobodným.

Svou pravdou činíš mě přímým, dík Duchu Tvému a slovem Tvým.
   A z milosti potřeby mé plníš, jak věřit smím, jsi Pánem mým.
Z plnosti díla Tvého úžasnou láskou a silou mě svlažuješ,
   bezmezně, plně a nekonečně mé srdce k sobě přitahuješ.
(“Here is Love, Vast as the Ocean” by William Rees, 1802-1883).

Každý ať se modlí za to, aby zde tento večer byl Bůh přítomen (oni se modlí). Nyní zpívejme číslo 22 “The Strife Is O’er.”

Haleluja! Haleluja! Haleluja!
Střet se skončil, již dobojováno,
životní vítězství je získáno,
o triumfu bude teď zpíváno!
Haleluja!
Haleluja! Haleluja! Haleluja!

To nejhorší bylo dáno od smrti sil.
Kristus však jejich legie rozprášil.
Jásot svaté radosti vykričen byl.
Haleluja! Haleluja! Haleluja!

Tři smutné dny rychle uběhly, slyš.
On slavně povstal ze smrti již.
Naší vzkříšené Hlavě, sláva budiž!
Haleluja!
Haleluja! Haleluja! Haleluja!

Zavřel propastné brány od pekel,
Z výšin nebe mříží vstup uzavřel.
Zpěv chvály Jeho vítězství znít by měl.
Haleluja!
Haleluja! Haleluja! Haleluja!

Pane, skrz ten bič, který Tě poranil,
jsi před ostnem smrti sluhy své ochránil,
tak můžeme žít a zpívat Tobě z plných sil.
Haleluja!
Haleluja! Haleluja!
   (“The Strife Is O’er,” Francis Pott, 1832-1909).

Každý ať se modlí, aby zde dnes večer byl oslaven Ježíš Kristus (oni se modlí). Nyní zpívejme číslo 23 “And Can It Be?”

Jak jen to možné jest, že bych na krvi Spasitele podíl získal?
Umíral-li pro mě, kdo působil Mu bolest? Kdo pro mě na smrt Jej štval?
Tak úžasná láska! Jak se to mohlo stát, že jsi Ty, Bože můj, za mě šel umírat?
Tak úžasná láska, jak se to mohlo stát, že jsi Ty, Bože můj, za mě šel umírat?

Tajemstvím to je, že On Nesmrtelný, umíral! Kdo Jeho podivný plán by chápal?
Nadarmo se prvorozený seraf jal, hloubku lásky Božské by popsal!
Pro všechen ten soucit, země chválu vzdej, mysl andělská víc se již neptej.
Tak úžasná láska! Jak se to mohlo stát, že jsi Ty, Bože můj, za mě šel umírat?

Opustil Trůn Otce svého na výši, tak velká, nekonečná Jeho milost ke mně.
Sám odložil všechno, krom lásky vší a krvácel za bezmocné Adamovo plémě.
Pro všechen ten soucit, nesmírný, neomezený, pro něj, ó Bože můj, jsem nalezený.
Tak úžasná láska! Jak se to mohlo stát, že jsi Ty, Bože můj, za mě šel umírat?

Dlouho můj vězněný duch odložen, pevně svázaný v hříchu a skutečné noci.
Tvé oko vyslalo paprsek, rychlý jen, žalář prosvitlo světlo, já procit. Mé řetězy spadly, mé srdce volné hned. Vstal jsem a k Tobě šel jsem vpřed.
Tak úžasná láska! Jak se to mohlo stát, že jsi Ty, Bože můj, za mě šel umírat?

Už nejsem ten, kdo se souzení bojí, Ježíš a vše s Ním je mé!
Živ jsem v Něm, živou Hlavou je mojí, spravedlností Boží mé tělo je oděné.
Směle se blížím k věčnému trůnu a dík Kristu svému žádám korunu.
Tak úžasná láska! Jak se to mohlo stát, že jsi Ty, Bože můj, za mě šel umírat?
   (“And Can It Be?” od Charles Wesley, 1707-1788).

Posaďte se prosím. Náš senior diakon, pan Ben Griffith, přijde a zazpívá nám.

Jsme zde dnes večer, abychom chválili a velebili Pána Ježíše Krista – a jen Jeho! Nyní se podívejte do své Bible na Přísloví, 14. kapitola, 14. verš. Je to na straně 681 ve Scofield Study Bible. Prosím opět se postavte a když budu číst text

“Kdo má odpadlé srdce, nasytí se svými cestami” (Přísloví 14:14).

ptejte se sami sebe – “Jsem naplněn svými vlastními cestami? Ochladlo moje srdce? Zkouším se modlit, když jsem sám, ale necítím Boží přítomnost?” Jsi to ty? Když jdete evangelizovat, máte oheň ve svých kostech, který vás nutí, abyste hledali ztracenou duši? Nebo máte méně zápalu, než jste měli kdysi pro evangelizaci? Když slyšíte, jak se někdo nahlas modlí, říká vaše srdce a vaše rty “Amen” v každé žádosti? Nebo si myslíš, že oni nejsou tak dobří, jako jsi byl ty, když jsi se poprvé začal modlit? Nebo si myslíš, “Oni brzy odpadnou”? Hledáš chyby v novém křesťanovi? Myslíš si, že oni nejsou tak dobří, jako jsi byl ty, když jsi byl poprvé zachráněn? Když kázání způsobuje, že přemýšlíš o svých chybách, myslíš si: “Nikdy se jim nevyznám. Nikdy mě nepřimějete, abych učinil přiznání”? Jsi rád, když je novému člověku věnována pozornost? Nebo si myslíš, že oni nejsou tak dobří, jako jsi byl ty, když jsi byl poprvé zachráněn? Jsi tak dobrý křesťan, jako jsi byl tehdy, když jsi byl zachráněn? Nebo tvoje srdce ochladlo a je prázdné?

“Kdo má odpadlé srdce, nasytí se svými cestami” (Přísloví 14:14).

Když jsi byl poprvé zachráněný, dělal bys cokoliv pro Hospodina. Tehdy jsi řekl: “Miluji sloužit Ježíši. Nikdy nemohu pro Něj udělat dost.” Můžeš to říci i nyní a skutečně to tak myslet? Nebo jsi odpadlý křesťan? Nemluvím jen k mladým lidem. Mluvím ke “generaci 39” – Mluvím ke starším lidem stejně tak jako k mladým lidem. Nemluvím ke ztraceným mladým lidem. Mluvím k vám, kteří jste dlouhou dobu zachráněni. Ztratili jste vaši první lásku? Jste tak plni lásky ke Kristu, jako jste byli, když jste byli poprvé zachráněni? Ježíš řekl křesťanům v Efezu:

“Ale to mám proti tobě, že jsi opustil svou první lásku. Rozpomeň se, odkud jsi spadl, čiň pokání a začni jednat jako dřív” (Zjevení 2:4, 5).

Byl jsem kazatelem po téměř 60 let. Moje srdce také čas od času v těch uplynulých 6 desetiletích odpadalo. Jak jsem se dostal z toho odpadlého stavu? Děje se to tímto způsobem: Za prvé jsem si byl vědom toho, že mé srdce je naplněno mými vlastními cestami. Je mi líto sebe sama. Cítím se smutný. Stěžuji si na to, jak jsou věci těžké. Za druhé, začal jsem si uvědomovat, že jsem opustil svoji první lásku k Ježíši. Za třetí – vzpomínám si, jak hluboko jsem spadl. Jsem usvědčen z hříchů, které se postavily mezi mě a Ježíše. Pak si vzpomínám na Ježíše na kříži, umírajícího, aby zaplatil za mé hříchy. Činím pokání a znovu Mu důvěřuji. Je to téměř jako druhé obrácení. “Fill All My Vision.” Zpívejte to.

Naplňuj všechna vidění má, modlím se, Pane,
   Že Ježíše uzřím, ať dnes se stane.
Ač údolím strasti vodíš mne Ty sám,
   kolem sebe Tvou nevadnoucí slávu mám.
Naplňuj všechna vidění má, Spasiteli, Boží tváři,
   dokud Tvou slávou můj duch nezazáří.
Naplň všechna vidění má, ať každý zří,
   že se tvůj svatý obraz ve mně zrcadlí.
(“Fill All My Vision,” Avis Burgeson Christiansen, 1895-1985).

Nebudu vás žádat o to, abyste dělali něco, co já sám nedělám. Radil jsem Johnu Caganovi, aby začal kázat. Nakonec řekl, že bude kázat. Pak jsem zjistil, že byl lepším kazatelem, než já. Měl sílu mládí, zatímco já jsem byl starý a ztratil jsem svoji sílu. Začal jsem velmi na Johna žárlit. Trápilo mě to až do jednoho večera, kdy jsem mu to vyznal. Pak jsem to vyznal vám. Pak jsem byl uzdraven a moje radost byla obnovena. Žádám vás, abyste udělali dnes večer to, co jsem udělal já. Byl jsem tak odpadlý v srdci, že jsem se vlastně obával, že už nechcete, abych vám kázal. Potom Bůh seslal dotek probuzení do naší církve a já jsem činil pokání a vrátil jsem se znovu k Ježíši v Jeho vzácné krvi. Připadá vám to divné, že pán ve věku 76 let, který kázal po dobu 60 let, potřebuje činit pokání? Ne, není to divné. Je to jediná cesta, jak být obnoven a probuzen ve svém srdci. “Učiň pokání a začni jednat jako dřív” (Zjevení 2:5). Čiň pokání znovu a znovu. Vrať se k Ježíši a buď očištěn znovu a znovu Jeho krví! Velký reformátor Luther řekl: “Náš celý život musí být stálé nekončící pokání.” Luther stále činil pokání a vracel se k Ježíši pro očištění. Stejně to musíš dělat ty a já.

Věřím, že Jakub 5:16 se vztahuje k probuzení. Říká se zde: “Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni...” Všimněte si slova “hříchy.” Řecké slovo je “paraptōma.” Dr. Strong říká, že hlavní význam toho slova je “klopýtnutí; [nějaká] chyba nebo hřích a další hříchy.” To, co máme vyznat nejsou jen velké hříchy, ale zde je nám řečeno, abychom vyznali naše “uklouznutí,” naše “chyby a hříchy.” Náš hněv na někoho, naše neodpuštění, naše žárlivost, náš nedostatek lásky, další hříchy, které přicházejí mezi nás a Boha.

Často jsou naše srdce uzdravena, když naše hříchy vyznáme jen Bohu. Všiml jsem si, že tvář Kai Pernga zářila láskou a zájmem. Předtím měl hořký, nazlobený pohled. Zeptal jsem se jej, co se stalo. Řekl mi: “Viděl jsem, jak Duch svatý pracuje na paní Shirley Lee a chtěl jsem mít stejný pokoj a radost, kterou měla ona. Vyznal jsem Bohu, že jsem byl nazlobený na tebe jako pastora. Potom můj vlastní hněv odešel a měl jsem pokoj a zájem o druhé.” Nádherné! Když jsem jej slyšel to říci, dostal jsem velkou radost! Řekl jsem mu, že jsem jej miloval. O tomto všem je vyznání. Je to o odpuštění dalším a o tom mít pokoj a radost od Boha! Toto dělá probuzení – budeš mít nový pokoj a radost, když vyznáš své hříchy Bohu.

Ale když Bůh pracuje mezi námi, tak bys měl vyznat své hříchy přímo bratrovi nebo sestře. Měli byste si navzájem vyznat své hříchy. Jakub 5:16 může být překládán doslova jako “‘Mějte jako zvyk vyznávání hříchů jeden druhému a mějte zvyk modlení se jeden za druhého.’ To znamená, že nemáte čekat do té doby, než tě překvapí nemoc předtím, než vyznáš” (R. C. H. Lenski). V Číně mají zvyk vyznávání svých hříchů jeden druhému a mají zvyk modlení se jeden za druhého. Proto mají v Číně stále probuzení.

Řekl jsem jednomu bratrovi, že bych vám dal pozvání k tomu, abyste přišli a mohli se za vás lidé modlit, tak jak jsem to udělal dvakrát v jiné době. Ptal jsem se jej, “Myslíš si, že někdo přijde?” Chvíli o tom přemýšlel a potom řekl: “Ne. Nikdo nepřijde.” Ptal jsem se jej, proč byste nepřišli. Řekl, že si myslíte, že já chci probuzení proto, aby více lidí přišlo do naší církve. Ale to není důvod. Ptejte se sami sebe, co dobrého by se stalo, kdyby přišlo více lidí? Jak bychom jim mohli pomoci, kdyby přišli? Nabízíme jim přátelství, radost a hluboké přátelství. Ale máš to ty sám? Máš to? Nebo máš jen náboženství a povinnost bez lásky? Nemilujete a nestaráte se jeden o druhého, nebo ano? Nemáte hluboká přátelství, nebo ano? Nemáte radost, nebo ano? Vaše srdce není hluboce zamilované do nových lidí, nebo ano? Buďte upřímní, nemáte už hlubokou lásku k Ježíši, nebo ano? Jak můžeme nabídnout tyto věci druhým, když je sami nemáme?

Když tě žádám, abys vyznal své hříchy, tak si myslíš: “Když to udělám, tak mě to zahanbí.” Už děláš práci – hodně práce! Není to více práce, co potřebuješ. Je to více lásky! Více lásky ke Kristu! Více lásky jeden k druhému může být jedině tehdy, když máme více lásky k Němu!

Naplňuj všechna vidění má, touhy plň mi.
   Uchovej mne k Své slávě, duši inspiruj mi
Dokonalostí Svou a láskou svatou Tvou.
   Ať světlo z hora je pro stezku mou záplavou.
Naplňuj všechna vidění má, Spasiteli Boží tváři,
   dokud Tvou slávou můj duch nezazáří.
Naplň všechna vidění má, ať každý zří,
   že se tvůj svatý obraz ve mně zrcadlí.

Další večer jsem přemýšlel o chudákovi Samsonovi. Samsonovi jsou věnovány celé čtyři kapitoly v Bibli. V Židům 11:32 je uveden jako zachráněný člověk. Kdy byl zachráněný? Myslím, že byl zachráněn několik málo minut před svojí smrtí, když nakonec volal k Bohu o pomoc. A Ježíš jej zavolal, aby byl svatým člověkem - “Božím nazírem” (Soudcům 13:5). “A Hospodinův Duch jej začal ponoukat” (Soudcům 13:25). Ale Samson pochybil v tom, že nemiloval Boha celým svým srdcem. Většinu svého krátkého života byl jako ty. Myslel si, že může žít křesťanský život ve své vlastní síle. Ale nemohl. Znovu a znovu padal, jako ty a já. Nakonec se ho zmocnily satanské síly a vyrvaly mu oči, “a byl přinucen mlít ve vězení” (Soudců 16:21).

Ó, bratři a sestry, nejsou někteří z vás jako ubohý Samson? Byli jste zavoláni Ježíšem. Byli jste pohnuti Duchem svatým, abyste v minulosti dělali velké věci pro Boha. Ale nakonec jste se stali zahořklými a smutnými. Nyní nejste šťastni. Nemáte skutečnou lásku k církvi. Přicházíte do církve se zalepenýma očima. Vaše náboženství je dřina, těžká práce bez radosti. Dřina, otrocká práce! To je všechno! Přicházíš do církve jako otrok. Je to čirá dřina. Už nejsi šťasten, že jsi tady. Ty “meleš ve vězení” jako ubohý Samson. Nevím, jak o něm ostatní přemýšlí, ale já jsem hořce plakal, když jsem o něm četl “jak mele ve vězení” – svázaný bronzovými pouty a řetězy, mele hodinu po hodině a tlačí ten mlýn s obilím.

A já vím, že toto je také tvoje náboženství a někdy mé srdce pro tebe naříká. Nemáš radost. Nemáš lásku. Nemáš naději. Jen pokračuješ ve mletí jako otrok ve vězení. Ano! Pro některé z vás je tato církev vězením, vězením, kterým se promeleš skrze bohoslužby, kterým se promeleš otrockou prací evangelizace. Tak to nenávidíš! Ale nevíš, jak uniknout! Jsi svázán duchovními řetězy, meleš a meleš a meleš bez naděje. Někdy přemýšlíš o odchodu. Vím, že někteří z vás takto přemýšlí. Ale nemůžete odejít. Jediní přátelé, které máte, jsou zde. Jediní příbuzní, které máte, jsou zde! Jak byste mohli uniknout nepřestávajícímu mletí, hrozné dřině a práci církve, která vám připadá jako vězení? Chci vám pomoci! Bůh ví, že chci! Je jen jediná cesta uniknout. Jak to víš, kazateli? Protože já jsem byl na stejném místě, kde jsi nyní ty! Byl jsem spoután v církvi, mlel jsem a mlel – nenáviděl jsem to – ale nenacházel jsem úniku! Jediná cesta, jak uniknout, je Ježíš! Vyznej své hříchy! Proč ne? Tvé hříchy jsou řetězy, které tě spoutávají! Zbav se jich! Čiň pokání a buď očištěn krví, protože jen Ježíš může uvolnit tvé řetězy a znovu tě vysvobodit.

“Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni...” (Jakub 5:16).

Vyznej své obavy, své pochybení, své hříchy, svůj hněv, svoji hořkost, svoji žárlivost. “Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni...” (Jakub 5:16). Paní Lee to udělala! A Ježíš ji uzdravil. Kai Perng to udělal a Ježíš ho uzdravil. Nyní je zde záblesk naděje. Myslíš si: “Může to být pravda?” Ano! Je to pravda! Každý se prosím modlete za někoho, aby vyznal své hříchy a byl uzdraven Ježíšem (oni se modlí).

“Kristus řekl: ‘Blahoslavení plačící’ (Matouš 5:4), což se odkazuje k těm, kteří cítí své odpadání a naříkají nad tím. Hřích je vždy problémem pro křesťana, který touží po probuzení a probuzení se vždy těžce vyrovnává s těmi věcmi, které svět nevidí. Probuzení vrhá světlo na temná místa...aby se připravilo probuzení. Evan Roberts by jim připomněl, že [Svatý] duch nepřijde, dokud lidé nejsou připraveni: ‘Musíme zbavit [církev] špatných pocitů – vší zloby, závisti, předsudků a nedorozumění. [Nemodlete se] do té doby, než budou odpuštěny všechny útoky: ale pokud cítíš, že nemůžeš odpustit, tak se skloň do prachu a žádej o odpouštějícího ducha. Tehdy ho dostaneš’”...jen čistý křesťan může žít blízko Bohu (Brian H. Edwards, Revival, Evangelical Press, 2004, p. 113)... “Každý člověk zapomněl na druhého. Každý byl tváří v tvář Bohu [když vyznávali své hříchy]... [To je] typické o téměř každém zaznamenaném probuzení. Není probuzení bez hlubokého, bolestného a pokořujícího usvědčení z hříchu” (ibid., p. 116)... “Dnes máme nesvatou církev, protože křesťané necítí hřích nebo se jej bojí...Ti, kteří nejvíce touží po probuzení, by měli začít tím, že budou zkoušet svá srdce a životy před svatým Bohem. Když přikrýváme své hříchy a nevyznáváme je [nebudeme mít probuzení]... Svatý Bůh způsobuje, že si je křesťan vědom i toho nejmenšího hříchu... Ti, kteří znají sami sebe, jsou si v přítomnosti svatého Boha vždy vědomi osobního hříchu... Toto hluboké dílo usvědčení vždy vede ke svobodě a radosti v nově nalezené zkušenosti odpuštění. Následně jak ‘úder do srdce’ vychází výbuchy radosti ze záchrany” (ibid., p. 120).

Snad sedmnáct mladých lidí se obrátilo na těchto setkáních. Na těchto setkáních jsme zakusili dotek probuzení. Přinejmenším tito mladí lidé byli probuzeni. Nikdo neočekával, že budou probuzeni a zachráněni. Přesto když jsem oznámil jejich jména, tak nikdo v naší denominaci neměl radost. Proč nemáte radost? V Číně by plakali radostí! Proč ne zde?

Sedmnáct mladých lidí bylo zachráněno, ale nebyly zde žádné slzy radosti. Mezi námi nebyla vůbec žádná radost. Proč? Protože “Kdo má odpadlé srdce, nasytí se svými cestami” (Přísloví 14:14).

“Což nás opět neobživíš, aby se tvůj lid v tobě radoval?” (Žalm 85: 7).

Nemůžeme se radovat, dokud v slzách nevyznáme své hříchy! To se děje v Číně. Proč ne v naší církvi? Bojíte se vyznat své hříchy jeden druhému a modlít se jeden za druhého abyste byli uzdraveni. Strach z toho, co si ostatní budou myslet vás zastavuje od vyznávání. Izaiáš řekl: “Kdo jsi ty, že se bojíš člověka, který umírá... Zapomínáš na Hospodina, který tě učinil...” (Izaiáš 51:12, 13).

“Zpytuj mě, Bože, a poznej mé srdce,
zkoumej mě a poznej mé myšlení
Zpytuj mě, Bože a poznej mé srdce;
zkoumej mě a poznej mé myšlení;
a pohleď, není-li ve mně cesta trápení,
a veď mě cestou věčnosti.”
   (Žalm 139:23, 24).

Naplňuj všechna vidění má, z hříchu nenech nic,
   Zaštiť moudrostí zářící zevnitř.
Nech mne zřít tvář Tvou požehnanou.
   Svou nekonečnou milostí upokoj duši mou.
Naplňuj všechna vidění má, Spasiteli, Boží tváři,
   dokud Tvou slávou můj duch nezazáří.
Naplňuj všechna vidění má, ať každý zří,
   Že se tvůj svatý obraz ve mně zrcadlí.
(“Fill All My Vision,” Avis Burgeson Christiansen, 1895-1985).

Dříve jsi nepřišel dopředu. Věděl jsi, že bys měl, ale bál jsi se. Paní Chan mi řekla do telefonu, že byla hrozně odpadlá. Pak jsem se na ni podíval v neděli ráno – a paní Chan se podívala na mě. Viděl jsem na ní, že by chtěla přijít. Vzal jsem ji za ruku a řekl jsem: “pojď.” Šla. Obávala se přijít. Konec konců, byla manželkou Dr. Chana! Co by si lidé mysleli, kdyby ona vyznala své hříchy? Zapomeň na to, co si druzí lidé myslí! Během toho, co budeme stát a zpívat, přijď sem a poklekni zde a vyznej své hříchy. Bůh tě usvědčí a pak krev, kterou Kristus prolil na kříži tě nově očistí.

Naplňuj všechna vidění má, z hříchu nenech nic
   Zaštiť moudrostí zářící zevnitř.
Nech mne zřít tvář Tvou požehnanou.
   Svou nekonečnou milostí upokoj duši mou.
Naplňuj všechna vidění má, Spasiteli, Boží tváři,
   dokud Tvou slávou můj duch nezazáří.
Naplňuj všechna vidění má, ať každý zří,
   že se tvůj svatý obraz ve mně zrcadlí.
(“Fill All My Vision” by Avis Burgeson Christiansen, 1895-1985).

(KONEC KÁZÁNÍ)
Můžeš číst každý týden kázání Dr. Hymerse na internetu
na www.sermonsfortheworld.com.
Klikněte na “Kázání v češtině.”

Tyto přepisy kázání nejsou chráněny autorskými právy. Můžeš je použít bez povolení Dr. Hymerse.
Avšak všechna video poselství Dr. Hymerse a všechna další kázání na videu z naší
církve jsou chráněna autorskými právy a mohou být použita jen s povolením.

Píseň zpívaná panem Benjaminem Kincaidem Griffithem před kázáním:
“More Love to Thee” (Elizabeth P. Prentiss, 1818-1878).