Záměrem této webové stránky je poskytnout přepisy kázání zdarma a videokázání pastorům a misionářům na celém světě, zvláště ve Třetím světě, kde je velmi málo teologických seminářů nebo biblických škol, pokud jsou vůbec nějaké.

Přepisy těchto kázání a videa se nyní objevují ve 1 500 000 počítačích ve 221 zemích každý rok na www.sermonsfortheworld.com. Stovky dalších sledují videa na YouTube, ale brzy opustí YouTube, protože každé video kázání je nasměruje na naši webovou stránku. YouTube vede lidi na naši webovou stránku. Přepisy kázání jsou postoupeny ve 46 jazycích do 120 000 počítačů každý měsíc. Přepisy kázání nejsou chráněny autorskými právy, takže kazatelé je mohou použít bez našeho svolení. Prosím klikněte zde, ať se dozvíte, jak můžete uskutečnit měsíční příspěvek, abyste nám pomohli v tomto velkém díle kázání evangelia celému světu.

Kdykoliv píšete Dr. Hymersovi, tak mu vždy dejte vědět, ve které zemi žijete, jinak Vám nemůže odpovědět. Email Dr. Hymerse je rlhymersjr@sbcglobal.net.

Je zajímavé, že Starý zákon nezmiňuje Eliáše, když se modlil. Jen nám říká, že věděl, že Bůh odpovídá i na nevyslovené modlitby. /I. Královská 17:1). Zdá se mi, že Eliášovy modlitby byly dány speciálním zjevením Jakubovi. Starý zákon nám ukazuje to, co prorok řekl králi Achabovi. Dr. McGee poukázal na to, že proroci mluvili k lidem, ale kněží mluvili k Bohu. Eliáš byl prorok, takže Bible nám podává jen to, co Eliáš řekl Achabovi. Co řekl Eliáš Bohu, bylo skryté do té doby, než to Bůh zjevil Jakubovi. Eliáš mluvil k Achabovi a řekl:

“Živť jest Hospodin Bůh Izraelský, před jehož oblíčejem stojím, že nebude těchto let rosy ani deště, jediné vedlé řeči mé” (I. Královská 17:1).

Nevěděli bychom hodně o Eliášových modlitbách za sucho a déšť pokud by Jakubovi 5:17 nebyla dána inspirace od Boha (II Timoteova 3:16).

Text nám říká, že Eliáš se modlil “opravdově” za sucho a déšť. Řecké slovo přeložené “naléhavě” znamená “modlil se modlitbou.” Thomas Manton (1620-1677) řekl, že to ukazuje “shodu mezi jazykem a srdcem; srdce se modlilo a jazyk se modlil” (Commentary on James, The Banner of Truth Trust, 1998 reprint). Věřím, že to znamená daleko více, než se modlit hlasitě. Myslím si, že Manton má pravdu, že to ukazuje na shodu srdce se slovy modlitby. Znamená to, že srdce opravdově touží po tom, co člověk řekne v modlitbách.

V průběhu let jsem viděl mnoho pozoruhodných odpovědí na modlitbu. Ale ne všechno, za co se modlím, je rychle zodpovězeno. Velké odpovědi na modlitbu obvykle přišly tehdy, když mne velmi tížila věc, za kterou jsem se modlil. Bylo to něco, na co jsem nemohl přestat myslet. Křesťané starých časů to nazývali “břemeno” - něco co tě zatěžuje, něco, co tě hluboce znepokojuje, a jsi tím tak hluboce znepokojen, že to k tobě stále přichází zpět. A ty se za to modlíš tak dlouho, než přijde odpověď.

Kristus dal dvě podobenství, aby ukázal důležitost pokračování v modlitbě za věci, které nás tíží tak dlouho, než přijde odpověď. První má název “Podobenství o neodbytném příteli.” Neodbytný znamená “úporný” nebo dokonce “otravný.” Je to napsáno v Lukáši 11:5-13. Je to na straně 1090 v Scofield Study Bible. Prosím postavte se a čtěte toto nahlas.

“Řekl jim: „Někdo z vás bude mít přítele a půjde k němu o půlnoci a řekne mu: ‚Příteli, půjč mi tři chleby, protože můj přítel ke mně přišel z cesty a nemám, co bych mu předložil.’ A on zevnitř odpoví: ‚Neobtěžuj mne! Dveře jsou již zavřeny a mé děti jsou se mnou na lůžku. Nemohu vstát a dát ti to.’ Pravím vám, i když nevstane a nedá mu kvůli tomu, že je jeho přítel, pro jeho neodbytnost se zvedne a dá mu vše, co potřebuje. A já vám pravím: žádejte, a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte, a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo žádá, dostává, a kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno. Což je mezi vámi takový otec, že když ho syn požádá o chléb, podá mu kámen? Nebo o rybu, že mu místo ryby podá hada? Nebo požádá-li o vejce, podá mu štíra? Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše Otec z nebe dá Ducha Svatého těm, kteří ho žádají?” (Lukáš 11:5-13).

Můžete se posadit.

Celé podobenství nás učí setrvávat v prosbách a modlitbách do té doby, než dostaneme to, o co prosíme. Ve verších devět a deset se píše,

“A já vám pravím: Žádejte, a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte, a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo žádá, dostává, a kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno” (Lukáš 11:9-10).

“Žádejte”, “hledejte,” a “tlučte” jsou v řeckém textu v přítomném čase. Mohlo by se to přeložit jako “setrvejte v žádání, setrvejte v hledání, setrvejte v tlučení.” Nyní se podívejte na verš 13:

“Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše Otec z Nebe dá Ducha Svatého těm, kteří ho žádají?” (Lukáš 11:13).

Takže Bůh vyslyší modlitbu tak, že dá Ducha Svatého našim “přátelům”, kteří to potřebují. Dr. John R. Rice měl pravdu, když řekl, že to platí pro křesťany, kteří žádají o moc Ducha Svatého, aby získali duše (Prayer: Asking and Receiving, pp. 212, 213).

To stejné vyučování je také dáno v Matouši 7:7-11. Je to na straně 1003 v Scofield Study Bible. Čtěte to nahlas,

“Žádejte, a bude vám dáno; hledejte a naleznete; tlučte a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo žádá, dostává, a kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno. Kdo z vás je takový člověk, který podá svému synu kámen, když ho požádá o chléb? Nebo mu podá hada, když ho požádá o rybu? Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše dá dobré věci těm, kteří ho žádají, váš Otec, který je v nebesích?” (Matouš 7:7-11).

Všimnete si, že verš 11 má jiná slova. V Lukáši 11 Ježíš řekl: “Čím spíše Otec z nebe dá Ducha Svatého těm, kteří ho žádají?” Ale v Matouši 7:11 Ježíš řekl, “Čím spíše dá váš Otec v nebesích dobré věci těm, kteří ho žádají?”

Prorok Eliáš se modlil, aby nepršelo, a nezapršelo po tři a půl roku. To bylo břemeno, které Bůh vložil na jeho srdce. A když se modlil, Bůh odpověděl tím, že zastavil déšť. Někdy Bůh odpovídá rychle. Jindy Bůh tak rychle neodpovídá.

Dobře si vzpomínám na tu noc, kdy Bůh rychle odpověděl na moji modlitbu. Bylo mi dvanáct let. Žil jsem v Topanga Canyon. Chodil jsem tam několik měsíců do školy – jedné z těch dvaceti dvou škol, do kterých jsem byl poslán předtím, než jsem ukončil střední školu. Když se musíte stěhovat asi dvacet dva krát, pak se mnoho nenaučíte. Naučil jsem se číst. Naučil jsem se, jak odčítat. To bylo tak vše. Ale nyní jsem byl tam, nahoře na vrcholu Topanga Canyonu a žil jsem zde s tetou, která byla pořád opilá. Jednoho večera jsme já a můj bratranec a jeho přítel pili. Ve skutečnosti oni byli pořádně opilí. Řekli: “Pojď, Roberte. Nastup do auta a vyjedeme si na projížďku.” Nechtěl jsem jet, ale bylo mi jen dvanáct let a tito velcí kluci mě popadli a dali mně dozadu do auta. Byl to Ford kupé z roku 1940 mého strýce. Mělo to jen přední sedadla. Nacpali mě do úzké uličky za předním sedadlem. Potom se opilí rozjeli. Ta “malá projížďka” se proměnila v divokou, opilou honičku. Pokud jste někdy byli na té silnici, budete mít představu, jak to tam vypadá. Silnice se vine sem a tam jako had. Kluci byli pěkně opilí a můj bratranec jel dolů z hor rychlostí asi šedesát mil za hodinu. Rychlostní limit byl stanoven, myslím, na 25 mil za hodinu a oni jeli rychlostí 65 nebo 70. Dokud budu žít, nikdy na to nezapomenu. Stále ještě o tom mám noční můry. Sklonil jsem svoji hlavu a modlil jsem se jedinou modlitbu, kterou jsem tehdy znal. Modlil jsem se modlitbu Páně po celou cestu dolů z hory – se silným důrazem na ta slova: “osvoboď nás od zlého.” Na úpatí hory jsem vystoupil z auta a stál jsem tam ve tmě a třásl jsem se. Věděl jsem, že to musel být Bůh, který nás zachránil. Na té silnici předtím došlo k mnoha fatálním nehodám. Viděl jsem auta, která přejela přes krajnici a vybouchla v plamenech. Bůh nás zachránil v odpovědi na modlitbu. Věděl jsem to tehdy a vím to nyní, o šedesát tři let později! Mnohokrát Bůh odpovídá na krátké modlitby tak, jak to udělal toho večera.

Ale jindy musíme čekat, někdy dlouhou dobu než přijde odpověď. Ve věku sedmnácti let jsem se rozhodl nebýt hercem, ale místo toho jsem se rozhodl jít do služby. Nebyla to žádná emoce. Dokonce si nevzpomínám, že bych byl “zavolán” kázat. Možná to někdo řekl, ale já jsem to nikdy neslyšel. Předtím jsem vždy slyšel o „ povolání kázat“. Pastoři mluvili o tom, jak prošli velkým zápasem a nakonec “se odevzdali” tomu, že budou pastoři. Tedy já jsem vůbec neprocházel zápasem. Jen jsem si říkal, že herectví bylo hloupé a bezcenné a odevzdal jsem se tomu, že budu kázat, ať to znamená cokoliv! Poddal jsem sám sebe Boží vůli. To mě vedlo do čínské církve, abych se stal misionářem. Četl jsem životopis Jamese Hudsona Taylora, velkého průkopnického misionáře v Číně. A věděl jsem, že je pro mně velkým vzorem k následování.

Tak jsem šel do čínské církve a sám jsem skočil do každého druhu služby, která byla dostupná. Dokonce jsem se stal církevním zahradníkem a správcem a umýval jsem podlahy, chystal jsem židle, dělal jsem cokoliv, v čem jsem mohl sloužit Bohu. Během té doby jsem si koupil brožovanou kopii výtažků z časopisu od Johna Wesleye, vytištěnou od Moody Press. Pročetl jsem to téměř jako by to byla Bible. V té době jsem si to neuvědomoval, ale dávala grafický obrázek toho, co se stalo v prvním velkém probuzení. Wesleyho časopis způsobil, že jsem se začal velmi zajímat o předmět probuzení. Byl jsem příliš mladý a nezkušený, abych věděl, jak probuzení přišlo krátce po roce 1960. Byl jsem naivní, a tak jsem si myslel, že se mohu modlit za probuzení a stane se to. Modlil jsem se za to, aby probuzení přišlo do čínské církve. Modlil jsem se za to každý den. Modlil jsem se za to nahlas na každém modlitebním setkání. Když jsem byl požádán, abych se pomodlil před jídlem v církvi, moje celá modlitba byla, aby Bůh poslal probuzení. Byla to hlavní věc, za kterou jsem se modlil po celá šedesátá léta. Opravdu jsem nebyl příliš překvapen, když probuzení přišlo, začalo najednou v letním campu v pozdních šedesátých létech. Věděl jsem, že to přijde, protože jsem se za to s dětskou vírou modlil. Několik let předtím, než pan Dr. Murphy Lum zemřel, připomněl mi ty modlitby. Řekl: “Bobe, ty ses vždy modlil za probuzení, i když to nikdo jiný nedělal.” Potom řekl: “Bobe, věřím, že probuzení přišlo, protože ty ses za to stále modlil.” V době kdy to řekl, jsem na to už téměř zapomněl.

Probuzení v čínské církvi se stalo touhou mého srdce. Věřím, že Bůh do mě tuto touhu vložil. Nemohl jsem přestat o tom přemýšlet. A modlil jsem se za to do té doby, než mně Bůh odpověděl. Křesťané starých časů to nazývali “promodlení.” Je to dotěrné, vytrvalé modlení – do té doby než Bůh odpoví a ty dostaneš to, o co žádáš! Ježíš řekl:

“Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše dá dobré věci těm, kteří ho žádají, váš Otec, který je v nebesích!” (Matouš 7:11).

Znovu Ježíš řekl:

“A já vám pravím: Žádejte, a bude vám dáno, hledejte, a naleznete, tlučte, a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo žádá, dostává, a kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno” (Lukáš 11:9, 10).

“Žádejte,” “hledejte” a “tlučte” jsou v řečtině v přítomném čase. To znamená, “setrvejte v žádání, setrvejte v hledání, setrvejte v tlučení.” Dr. John R. Rice řekl, “Boží dítě má právo ... neustále snažně prosit o naplnění Božích slibů a odmítnout přijmout odmítnutí do té doby než to, co je potřeba ... dostane od Boha. Oh, kéž je Boží lid povzbuzen k modlitbě, modlitbě, modlitbě – kéž jsou povzbuzeni PROMODLIT!

Setrvej v modlitbě
   do té doby než to promodlíš,
Setrvej v modlitbě
   do té doby než to promodlíš,
Boží velké sliby
   jsou vždy pravda,
Setrvej v modlitbě
   do té doby než to promodlíš.”

(John R. Rice, D.D., Prayer: Asking and Receiving, Sword of the Lord Publishers, 1970, pp. 213, 214).

Dr. R. A. Torrey, ve své známé male knize, How to Pray, řekl stejnou věc. Dr. Torrey řekl:

     Bůh nám vždy nedá věci na náš první pokus. On nás chce cvičit a udělat silnými tím, že nás přinutí tvrdě pracovat pro nejlepší věci. On nám vždy nedá to, o co žádáme v modlitbě jako odpověď na první modlitbu. On chce nás cvičit a udělat z nás silné lidi modlitby tím, že nás přinutí se tvrdě modlit za ty lepší věci. On v nás učiní, že se promodlíme.
     Jsem rád, že tomu tak je. Není více požehnané cvičení v modlitbě než to, které přichází tím, že jsme přinuceni žádat znovu a znovu po dlouhá časová období, předtím než dostaneme od Boha to, co hledáme. Mnoho lidí to nazývá poddání se Boží vůli, když jim Bůh nenaplní jejich požadavky po prvním nebo druhém požádání. Říkají, “Tedy, snad je to Boží vůle”.
     Toto pravidlo není poddání, ale duchovní lenost... Když silný muž nebo žena činu začne dosahovat věci a nedosáhne toho poprvé nebo podruhé nebo po sté, on nebo ona na to pořád tluče, až je toho dosaženo. Silný člověk modlitby setrvává v modlitbě za to do té doby, než to promodlí a dostane, co hledá... Když se začneme modlit za nějakou věc, nikdy bychom neměli vzdát modlitbu za ni do té doby, než to dostaneme. (R. A. Torrey, D.D., How to Pray, Whitaker House, 1983, pp. 50, 51).

Ale má to také jinou stránku. Vaše modlitby nebudou odpovězeny, pokud vaše srdce není na tom dobře s Bohem. Vzal jsem svoji rodinu v raném lednu na dovolenou do Cancunu v Mexiku . Jednoho dne, zatímco se šli podívat na ruiny Mayanu, zůstal jsem sám. Četl jsem knihu o probuzení na ostrově Lewis od roku 1949 do 1952. Modlil jsem se a napsal jsem kázání. Když se vrátili, oznámil jsem, že budeme každý večer pořádat evangelizační setkání. Jak víte, Bůh v tom byl. Začalo to tím, že Dr. Cagan vedl svoji 89 letou matku ke Kristu. To byl opravdový zázrak, protože ona byla mnoho let zatvrzelá ateistka. Potom byla obrácena tchyně Dr. Cagana – ve věku 86 let. Víme ze statistik, že obrácení se téměř nikdy nestávají lidem ve věku nad sedmdesát let. Zde byly během několika dní zachráněny dvě ženy ve věku téměř devadesáti let. Pozoruhodné! Potom bylo zachráněno 11 mladých lidí. O několik dní později došlo k dalšímu obrácení. Čtrnáct lidí bylo zachráněno během několika dní.

Později jsem četl Římanům 12:1 a 2 a viděl jsem, že toto slovo platí pro ty, kteří byli zachráněni v církvi před léty.

“Vybízím vás tedy, bratři, skrze milosrdenství Boží, abyste vydali svá těla v oběť živou, svatou a příjemnou Bohu; to je vaše rozumná služba Bohu. A nepřipodobňujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli zkoumat, co je Boží vůle, co je dobré, přijatelné a dokonalé” (Římanům 12:1, 2).

Kdybyste kázali tak dlouho, jak jsem kázal já, tak byste se naučili vnímat odpověď shromáždění. Co jsem vnímal, nebylo dobré. Viděl jsem, jak mladí lidé svírají čelisti a dívají se na podlahu. Vnímal jsem hluboký odpor a vzdor ke Kristu, jako by se Mu nikdy nepoddali. Studený šok prošel mým srdcem. Vypadalo to téměř jako by potřebovali být znovu obráceni. To se stává, když lidé ve svém srdci nahradí Krista věcmi tohoto světa. Srdce se stane téměř tak tvrdé, jak bylo před počátečním obrácením. Srdce musí být znovu zlomeno a znovu přenecháno Kristu.

Vzdor vládne v srdcích těch, kteří odmítnou znovu se přenechat Kristu. On řekl: vezměte svůj kříž “denně, a následujte mě.” Musí tam být “denní” přenechání se Kristu, nebo naše srdce ochladnou a ztvrdnou. Je špatné si myslet: “Nyní jsem zachráněn. Už nepotřebuji přenechávat svůj život Kristu”. Jak je to odlišné od toho, co řekl apoštol Pavel: “Vydejte svá těla jako živou oběť... pro Boha, to je vaše rozumná služba Bohu. A nepřipodobňujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli”. Jen potom můžete “zkoumat co je dobrá, přijatelná a dokonalá Boží vůle” (Římanům 12:1, 2). Abyste znali Boží vůli, musíte obětovat sami sebe jako živou oběť Jemu a nepřipodobňovat se světu.

Srdce, které není přenecháno jako “živá oběť” Kristu, bude rozdělené srdce. V Bibli se píše: “Ať si takový člověk nemyslí, že od Pána něco dostane” (Jakub 1:7). Ježíš řekl: “Chce-li kdo jít za mnou, ať zapře sám sebe a každý den nese svůj kříž a následuje mne” (Lukáš 9:23). Ježíš tě volá, abys zapřel sám sebe. On tě volá, abys Jej následoval. Ó, kolikrát v životě jsem ztratil radost ze svého spasení, protože jsem nechtěl zapřít sám sebe a následovat Jej! Ale, ó jak se radost z Pána vrátila po čase, když jsem vydal sám sebe jako živou oběť Ježíši! A dnes večer se modlím, abyste to také udělali. Miloval jsem píseň pana Griffitha zpívanou téměř celý můj život. Jako osamělý, zmatený dospívající chlapec, slzy mi kanuly z očí kdykoliv jsem zpíval tato slova:

Jaká milost pro dlužníka
   svázaného hříchy denně!
Jako pouto kéž Tvá láska
   k Tobě cele připoutá mě.
Tíhnu k bloudění, toť cítím,
   opouštím, Bože, Tebe;
Vem mé srdce, zapečeť je;
   zapečeť pro Své nebe.
(“Come, Thou Fount,” Robert Robinson, 1735-1790).

Jsou zde dnes večer nějací lidé, kteří vědí, že by měli znovu zapřít sami sebe – a vzít svůj kříž a začít následovat? Jsou zde někteří z vás, kteří by chtěli “přenechat svá těla” jako “živou oběť” Pánu? Pokud k vám Bůh takto mluví, tak vás požádám, abyste za okamžik opustili svá sedadla a poklekli zde vpředu v auditoriu. Přijďte a odevzdejte dnes svůj život jako živou oběť Ježíši, který zemřel na kříži, aby vás zachránil. Pojďte sem dolů a přenechejte své srdce a život Ježíši. Pojďte a vyznejte Mu každý vzdor nebo hřích ve svém srdci a životě. Pojďte a požádejte Ježíše, aby vám odpustil a pomohl vám, abyste Jej poslouchali. Pojďte, poklekněte zde a modlete se. Přijďte během písně, kterou bude pan Griffith zpívat:

Prameni všech požehnání,
   nalaď k chvále srdce mé;
Proud milosti bez ustání,
   plyne k hlučné chvále Tvé.
Uč mě melodické tóny,
   hlasy nebeskými pěné;
Horo lásky – hledí na ni –
   srdce mé vykoupené.

Eben-ezer svůj jsem vztyčil,
   blíž Tvé pomoci já jsem;
Doufám, že jsem Tě potěšil,
   V Tvůj dům vešel bezpečně.
Ježíš hledal mne, byť hříšně,
   Boží stádo jsem opustil;
Z nebezpečí chránil mě,
   Vzácnou krví posloužil.

Jaká milost pro dlužníka
   svázaného hříchy denně!
Jako pouto kéž Tvá láska,
   k Tobě cele připoutá mě.
Tíhnu k bloudění, toť cítím,
   Opouštím, Bože, Tebe;
Vem mé srdce, zapečeť je;
   Zapečeť pro Své nebe.

Pokud tě toto kázání požehnalo, pak Dr. Hymers by to od tebe rád věděl. KDYŽ PÍŠEŠ DR. HYMERSOVI, MUSÍŠ MU SDĚLIT Z JAKÉ ZEMĚ MU PÍŠEŠ JINAK ON NEMŮŽE NA TVŮJ EMAIL ODPOVĚDĚT. Pokud tě tato kázání požehnala tak pošli Dr. Hymersovi email a řekni mu, ale vždy uveď, ze které píšeš země. E-mail Dr. Hymerse je rlhymersjr@sbcglobal.net (Click Here). Můžeš psát Dr. Hymersovi v jakémkoliv jazyce, ale pokud můžeš tak piš anglicky. Pokud chceš napsat Dr. Hymersovi klasickou poštou, pak jeho adresa je P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Můžeš mu telefonovat na (818)352-0452.

(KONEC KÁZÁNÍ)
Můžeš číst každý týden kázání Dr. Hymerse na internetu
na www.sermonsfortheworld.com.
Klikněte na “Kázání v češtině.”

Můžeš napsat email Dr. Hymersovi na rlhymersjr@sbcglobal.net (Click Here) –
nebo mu můžeš napsat na P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Nebo mu
zatelefonovat na (818)352-0452.

Tyto rukopisy kázání nejsou chráněny autorskými právy. Můžeš je používat
bez povolení Dr. Hymerse. Přesto všechna video poselství Dr. Hymerse jsou
chráněna autorskými právy a mohou být použity jen při povolení.

Místo z Písma čtené před kázáním panem Abelem Prudhommem: Jakub 4:1-10.
Sólo zpívané před kázáním panem Benjaminem Kincaidem Griffithem:
“Come, Thou Fount” (by Robert Robinson, 1735-1790).