Záměrem této webové stránky je poskytnout přepisy kázání zdarma a videokázání pastorům a misionářům na celém světě, zvláště ve Třetím světě, kde je velmi málo teologických seminářů nebo biblických škol, pokud jsou vůbec nějaké.

Přepisy těchto kázání a videa se nyní objevují ve 1 500 000 počítačích ve 221 zemích každý rok na www.sermonsfortheworld.com. Stovky dalších sledují videa na YouTube, ale brzy opustí YouTube, protože každé video kázání je nasměruje na naši webovou stránku. YouTube vede lidi na naši webovou stránku. Přepisy kázání jsou postoupeny ve 46 jazycích do 120 000 počítačů každý měsíc. Přepisy kázání nejsou chráněny autorskými právy, takže kazatelé je mohou použít bez našeho svolení. Prosím klikněte zde, ať se dozvíte, jak můžete uskutečnit měsíční příspěvek, abyste nám pomohli v tomto velkém díle kázání evangelia celému světu.

Kdykoliv píšete Dr. Hymersovi, tak mu vždy dejte vědět, ve které zemi žijete, jinak Vám nemůže odpovědět. Email Dr. Hymerse je rlhymersjr@sbcglobal.net.

Tato zpráva je založena na dvou velkých kázáních od C. H. Spurgeona, “The Agony in the Garden” (October 18, 1874) a “Gethsemane” (February 8, 1863). Dám vám souhrn dvou homiletických vrcholných děl od krále kazatelů. Nic zde není originál. Zjednodušil jsem tato kázání pro méně sečtělou mysl moderního muže. Tyto myšlenky byly shromážděny z kázání velkého kazatele a já ti je představuji v naději, že Spurgeonovo vyobrazení Krista v zahradě Getsemane ovládne tvoji duši a změní tvé věčné určení.

Ježíš jedl velikonoční jídlo a slavil večeři Páně se svými učedníky. Potom vyšel za nimi do zahrady Getsemane. Proč si vybral Getsemane pro začátek Své agónie? Bylo to proto, že Adamův hřích nás zničil v zahradě, zahradě Eden; takže ten poslední Adam si přál nás obnovit v jiné zahradě, zahradě Getsemane?

Kristus často chodíval do Getsemane, aby se modlil. Bylo to místo, kde byl již mnohokrát předtím. Ježíš chtěl, abychom viděli, že náš hřích proměnil všechno v utrpení. Místo, které měl nejraději, bylo místem, na kterém byl povolán k největšímu utrpení.

Mohl si vybrat Getsemane také proto, že Mu to připomínalo minulé časy modliteb. Bylo to místo, na kterém často hovořil s Bohem. Ježíš snad cítil, že potřebuje oživit vzpomínku na Boží odpovědi na své modlitby, aby Mu to nyní, když vstupoval do agónie, pomohlo.

Pravděpodobně hlavním důvodem, proč se Ježíš odešel do Getsemane modlit bylo, že měl ve zvyku tam chodit a všichni to věděli. V Janovi se píše, “Také Jidáš, který ho zradil, znal to místo, neboť Ježíš tam se svými učedníky často býval.” (Jan 18:2). Ježíš úmyslně přišel na místo, kde věděl, že Jej zatknou. Když přišel čas, aby byl zrazen tak šel “jako beránek vedený na porážku” (Izajáš 53:7). Neschovával se před velekněžskými vojáky. Nepotřeboval být dopaden jako zloděj, nebo aby jej hledali špióni. Ježíš šel vědomě na místo, kde ho mohl zrádce jednoduše najít a Jeho nepřátelé Jej mohli zatknout.

A nyní vstoupíme do zahrady Getsemane. Jak je to tento večer tmavé a hrozné. Určitě můžeme říci s Jákobem, “Jakou bázeň vzbuzuje toto místo!” (Genesis 28:17). Při přemýšlení o Getsemane budeme přemýšlet o Kristově agónii a já se pokusím zodpovědět tři otázky o Jeho utrpení v zahradě.

I. Za prvé – jaká byla příčina Kristovy bolesti a agónie v Getsemane?

V Písmu se píše, že Ježíš byl “muž plný bolesti, zkoušený nemocemi” (Izajáš 53:3), ale nebyl v depresi. Měl v sobě tak velký pokoj, že mohl říci “Svůj pokoj vám dávám” (Jan 14:27). Nemyslím si, že se mýlím, když řeknu, že Ježíš byl pokojný, radostný muž.

Ale v Getsemane se všechno změnilo. Jeho pokoj zmizel. Jeho radost se proměnila ve zvířené utrpení. Spasitel se modlil, vesele mluvil, když šel dolů z prudkého kopce, který vede z Jeruzaléma napříč potoku Cedron do Getsemane (Jan 15-17).

“Po těch slovech šel Ježíš se svými učedníky za potok Cedron, kde byla zahrada; a do ní vstoupil on i jeho učedníci.” (Jan 18:1).

Ježíš sotva řekl slovo o tom, že by trpěl nebo byl v depresi během celého Svého života. Ale nyní při vstupu do zahrady se všechno změnilo. Ježíš pláče, “ Je-li možné, ať mne mine tento kalich” (Matouš 26:39). Nikdy nemluvil o nějakém svém utrpení nebo depresi, přesto zde sténá, potí krev a říká, “Má duše je smutná až k smrti” (Matouš 26:38). Co je s tebou špatně, Pane Ježíši, že jsi tak hluboce znepokojený?

Je jasné, že toto utrpení a strádání nebylo způsobeno bolestí těla. Ježíš si nikdy předtím nestěžoval na jakýkoliv tělesný problém. Byl smutný, když Jeho přítel Lazar zemřel. Nepochybně cítil smutek, když Jeho nepřátelé řekli, že káže bludy a když Jej obvinili, že vymýtá démony v síle satana. Ale on tím vším statečně prošel. Bylo to vše za Ním. Muselo tam být něco ostřejšího než bolest, pronikavější než výtka, hroznější než truchlení nad zemřelým, co nyní sevřelo Spasitele a učinilo Jej “zármutkem a úzkostí” (Matouš 26:37).

Myslíš si, že to byl strach ze smrti a obava z ukřižování? Mnoho mučedníků statečně zemřelo pro svoji víru. Je potupné myslet si o Kristovi, že by měl méně odvahy než oni. Náš mistr nesmí být pokládán za méněcenného v porovnání se Svými vlastními mučedníky, kteří s Ním šli na smrt! V Bibli se píše, “S pohledem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku až do cíle …” (Židům 12:2). Nikdo nemohl vzdorovat bolesti lépe než Ježíš. Toto nemohl být důvod pro Jeho agónii v zahradě.

Já také nevěřím tomu, že agónie z Getsemane byla způsobena neobvyklým útokem satana. Na začátku Své služby Kristus prošel vážným konfliktem s ďáblem, když byl na poušti. Přesto nečteme, že Ježíš “byl v agónii” v poušti. V té poušti pokušení nebylo nic takového jako krvavý pot v Getsemane. Když Pán andělů stál tváří v tvář satanovi, tak nevolal a snažně v slzách neprosil Otce. Kristův konflikt se satanem byl jednoduchý. Ale agónie v Getsemane zranila Jeho celou duši a téměř Jej zabila.

Co tedy způsobilo Jeho agónii? To bylo to, že Bůh Jej pro nás uvrhl do utrpení. Ježíš musel vzít jistý kalich z Otcovy ruky. Děsil se toho. Proto si můžete být jisti, že to bylo hroznější než tělesná bolest, přesto neucuknul. Bylo to horší, než kdyby se lidé na Něj hněvali, bylo to děsnější, než satanské pokušení, které překonal. Bylo to něco nepředstavitelně hrozného, úžasně hrozného – což na Něj od Boha Otce sestoupilo.

Toto odstraňuje všechnu pochybnost týkající se toho, co způsobilo tuto agónii:

“Jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech” (Izajáš 53:6).

Ježíš nyní nese prokletí, které mělo padnout na hříšníky. Stál a trpěl na místě hříšníka. Toto je tajemství těchto agónií, které není zcela možné vysvětlit. Žádná lidská mysl nemůže plně pochopit toto utrpení.

‘Pouze Bůh a jen Bůh sám,
jehož utrpení jsou plně známa.
   (“Thine Unknown Sufferings,” Joseph Hart, 1712-1768).

Boží beránek nese viny lidstva na svém těle a váha našich hříchů leží na Jeho duši.

“On na svém těle vzal naše hříchy na kříž, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti: Jeho rány vás uzdravily” (I. Petrova 2:24).

Věřím, že všechny naše hříchy byly umístěny “na jeho vlastní tělo” v Getsemane a že Ježíš nesl další den naše hříchy na kříži.

Tam v zahradě si Kristus plně uvědomil, co to znamená být nositelem hříchů. Stal se obětním beránkem a nesl hříchy Izraele na Svém těle a byl vzat a učiněn obětí za hřích, byl vzat mimo tábor a ukrutně stráven ohněm Božího hněvu. Vidíte, proč Kristus prosil Boha? Byla to velmi znepokojující věc pro Krista stát před Bohem v pozici nás hříšníků – tak jak by Luther řekl, byt nahlížen Bohem tak, jako by On byl všichni hříšníci na světě. Ježíš se nyní stává centrem veškeré odplaty a Božího hněvu. On nese sám na sobě ten soud, který měl padnout na hříšného člověka. Být v této pozici musel být pro Krista velmi hrozné.

Potom také trest za hřích začal na Něj padat v zahradě. Nejdříve na Něj padl hřích sám o sobě a potom trest za hřích. To nebylo malé utrpení, kterým byla uskutečněna Boží spravedlnost za hříchy člověka. Nikdy se neobávám přehánět to, co náš Pán vydržel. Celé peklo bylo vylito do poháru, který pil.

Trápení, které zlomilo Spasitelova ducha, velký a bezedný oceán nepopsatelného utrpení, které udeřilo na Spasitelovu duši v Jeho obětující smrti je tak neuvěřitelné, že to nelze nijak vysvětlit. To opravdové pokropení velkým, divokým a hlubokým lidským hříchem, tak jak to dopadlo na Krista, Jej ponořilo do krvavého potu. To, že s Ním bylo zacházeno jako s hříšníkem, že byl potrestán jako hříšník, i když nikdy nezhřešil – to bylo to, co Mu způsobilo agónii, o které mluví náš text.

“Ježíš v úzkostech zápasil a modlil se ještě usilovněji; jeho pot kanul na zem jako krůpěje krve.” (Lukáš 22:44).

Nyní přicházíme k další otázce.

II. Za druhé – jaký byl význam Kristova krvavého potu?

Ellicott nám říká, že skutečnost krvavého potu je “všeobecně přijímaný pohled” (Charles John Ellicott, Commentary on the Whole Bible, volume VI, p. 351). Ellicott zdůrazňuje, že “Ten opravdový pojem ‘krvavý pot,’ [byl] chápán jako symptom extrémního vyčerpání v čase Aristotela” (ibid.). Od dob Augustina do dnešního dne většina komentátorů trvala na tom, že slova “jako by to byly” naznačují, že to byla vlastně skutečná krev. My také věříme, že Kristus skutečně potil krev. I když je to něco neobvyklého, bylo to potvrzeno dalšími lidmi v různých dobách historie. Ve starých lékařských knihách od Galena a některých z nedávné doby jsou rovněž zprávy o lidech, kteří po dlouhé slabosti potili krev.

Ale kauza Krista, který proléval krvavý pot je jedinečná. On nejenže potil krev, ale bylo to ve velkých kapkách nebo “sraženinách,” velkých, těžkých kapkách. Toto nebylo pozorováno v žádném případě. Nějaká krev se objevila v potu nemocných lidí, ale nikdy velké kapky. Potom je nám řečeno, že tyto velké krevní sraženiny neprosakovaly jeho oděvem, nýbrž “kanuly na zem.” V tomto případě je Kristu jediný v lékařské historii. Má dobré zdraví a je to muž ve věku třicettři let. Ale duševní tlak povstávající z tíhy Jeho břemena hříchu, vypětí veškeré Jeho síly, to vše mělo za následek tak neobvyklou zátěž pro Jeho tělo, že se mu otevřely jeho póry a vytékaly velké kapky krve, které kanuly na zem. Toto ukazuje, jak velká tíha hříchu ho drtila do té míry, že krvácel.

Bylo to dobrovolné Kristovo utrpení, neboť bez nože tekla krev volně. Doktoři medicíny nám říkají, že když většina lidí trpí velkým úlekem, tak krev se rychle dostává k srdci. Tváře jsou bledé; přichází slabá mdloba; krev se ztrácí dovnitř. Ale podívejme se na našeho Spasitele v Jeho agónii. On zapomíná sám na sebe tak moc, že Jeho krev, místo toho, aby se nahrnula dovnitř vytéká ven a kape na zem. Vylití Jeho krve na zem zobrazuje plnost spasení, která je ti zdarma nabízena. Tak jako krev stékala volně z Jeho kůže, tak ty můžeš být obmyt ze svých hříchů zdarma, když důvěřuješ Ježíši.

“Ježíš v úzkostech zápasil a modlil se ještě usilovněji; jeho pot kanul na zem jako krůpěje krve.” (Lukáš 22:44).

Krvavý pot se dostavil jako výsledek utrpení Jeho duše. Bolest v srdci je nejhorší bolest. Utrpení a deprese jsou nejtemnější zármutek. Ti, kteří poznali hlubokou depresi mohou potvrdit, že je to pravda. V Matouši čteme, že byl “v zármutku a úzkosti” (Matouš 26:37). “Úzkost” – tento výraz má plný význam. Popisuje to mysl, která je zcela zabraná utrpením, s vyloučením každé další myšlenky. Jeho mysl jako nositele našeho hříchu se nemohla soustředit na nic jiného. Byl zmítán tam a zpět na ohromném moři duševních starostí. “Domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen.” (Izajáš 53:4). “Zbaven svého trápení spatří světlo, nasytí se tím, co zakusil.” (Izajáš 53:11). Jeho srdce selhávalo. Byl naplněn hrůzou a zděšením. Byl “ve velké úzkosti.” Učený Thomas Goodwin řekl, “To slovo představuje selhání, nedostatečnost a klesání ducha takové, jaké se děje lidem v nemoci a mdlobách.” Epaphroditusova nemoc, která jej dostala blízko smrti, se nazývala tímtéž slovem. Takže vidíme, že Kristova duše byla nemocná a mdlící. Jeho pot byl tvořen vyčerpáním. Studený, vlhký pot umírajícího člověka přichází skrze slabost těla. Ale ten krvavý pot Ježíše se objevil z vnitřní smrti Jeho duše pod tíhou našich hříchů. Ježíš byl ve strašné mdlobě duše a trpěl vnitřní smrtí doprovázenou vylučováním krve z celého Jeho těla. Ježíš byl “ve velké úzkosti.”

Markovo evangelium nám říká, že Ježíš byl “v hrůze a úzkosti” (Marek 14:33). Řecké slovo znamená, že Jeho ohromení vytvořilo extrémní hrůzu, takovou jakou mají lidé, když jim vstávají vlasy hrůzou a jejich tělo se třese. Náš Pán byl zasažený hrůzou při pohledu na hřích, který byl na Něj vložen.

Spasitel byl nejdříve plný bolesti, potom deprimovaný a v úzkosti a nakonec “v hrůze a úzkosti.” Byl naplněn třesoucím se údivem. Když na něj skutečně dolehly naše hříchy, když stál před Bohem na našem místě a byl Bohem opuštěn, jeho svatá, něžná a milující přirozenost byla ohromena a on stál “v hrůze a úzkosti” a “ve velké úzkosti.”

Dále je nám řečeno, že Ježíš řekl, “Má duše je smutná až k smrti.” (Matouš 26:38). Řecké slovo “perilupos” znamená obklopovat utrpením. V běžném utrpení je obvykle nějaká skulina útěku, nějaké místečko naděje. Obvykle říkáme trpícím, že by mohlo být ještě hůře. Ale v Ježíšově případu není možné si představovat nic horšího, neboť Ježíš mohl říci s Davidem, “Přepadly mě úzkosti podsvětí” (Žalm 116:3). Vlny Božího hněvu se valily přes Něj, Nad Ním, pod Ním, kolem Něj, mimo Něj, v Něm, všechno, všechno bylo utrpení bez možnosti jakéhokoli úniku. Žádný zármutek nemohl jít dále než Kristův a Ježíš řekl, “Má duše je smutná,” obklopená utrpením, “až k smrti” – až k samému pokraji smrti!

Ježíš nezemřel v zahradě Getsemane, ale trpěl tak moc jako by měl zemřít. Jeho bolest a utrpení dosáhli samého okraje smrti – a pak se odmlčely.

Já nejsem překvapen, že takový vnitřní tlak způsobili, že pot našeho Pána byl jako velké kapky krve. Objasnil jsem to tak, jak jen mohu z lidského hlediska.

‘Pouze Bůh a jen Bůh sám,
jehož utrpení jsou plně známa.

“Ježíš v úzkostech zápasil a modlil se ještě usilovněji; jeho pot kanul na zem jako krůpěje krve.” (Lukáš 22:44).

III. Za třetí – proč Kristus vším tímto prošel?

Jsem si jist, že mnoho lidí se diví, proč Kristus musel projít takovou agónií a potil takové kapky krve. Oni mohou říci, “Já vím, že Ježíš tímto vším prošel, ale nerozumím, proč tím musel projít.” Dám vám sedm důvodů, proč Ježíš musel projít touto zkušeností v zahradě Getsemane.

1. Za prvé – aby nám ukázal Svoji skutečnou lidskost. Nepřemýšlejte o Něm jen jako o Bohu, i když je jistě božský, ale pociťujte jej jako příbuzného, kost z tvých kostí, tělo z tvého těla. Jak absolutně s tebou sympatizoval! Byl obtěžkaný tvými břemeny a trápen tvými trápeními. Nestane se ti nikdy nic, čemu Ježíš nerozumí. To je to proč je schopen tě provést všemi tvými pokušeními. Uchop se Ježíše jako svého přítele. On ti dá utěšení, které tě přenese přes všechny problémy ve tvém životě.

2. Za druhé – aby nám dal příklad. Apoštol Petr řekl, “Vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích.” (I. Petrova 2:21). Zcela nesouhlasím se všemi těmi kazateli, kteří vám řeknou, že váš život jako křesťana bude jednoduchý! Apoštol Pavel řekl, “A všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu Ježíši, zakusí pronásledování.” (II. Timoteovi 3:12). Řekl, “Snášej se mnou všechno zlé jako řádný voják Krista Ježíše.” (II. Timoteovi 2:3). Pavel řekl tato slova mladému kazateli. Služba je těžká práce. Většina lidí to nemůže dělat. Podle George Barny, 35 až 40 procent všech pastorů v dnešní době opouští službu. Je to jedno z nejtěžších povolání na světě. Žádný člověk to nemůže vydržet, pokud není vojákem Krista! Nejen pastoři, ale všichni dobří křesťané procházejí utrpením, aby sloužili Bohu. V Bibli se píše, “Musíme projít mnohým utrpením, než vejdeme do Božího království.” (Skutky 14:22). Myslím si, že to byl Dr. John Sung, který řekl, “Žádný kříž – žádná koruna.”

3. Za třetí – Jeho zkušenost v zahradě ukazuje zlo hříchu. Jsi hříšník, což Ježíš nikdy nebyl. Oh hříšníku, tvůj hřích musí být hnusná věc, neboť to způsobilo Kristu takovou bolest. Nespravedlivé obvinění z našeho hříchu způsobilo Jeho krvavý pot.

4. Za čtvrté – jeho doba zkoušky v zahradě ukazuje Jeho lásku k nám. On nesl hrůzu toho, že byl počten mezi hříšníky místo nás. My mu dlužíme všechno za utrpení, které místo nás nesl, aby zaplatil trest za náš hřích. Měli bychom Jej velmi milovat za to, že On nás tak velmi miloval.

5. Za páté – podívej se na Ježíše v zahradě a nauč se velikosti Jeho smíření. Jak jsem černý, jak špinavý z Božího pohledu. Cítím, že jsem jen způsobilý k tomu být vržen do pekla. Jsem ohromený, že Bůh mě tam už dávno neuvrhnul. Ale já jdu do Getsemane a dívám se pod ty olivovníky a vidím svého Spasitele. Ano, vidím Ho v soužení a slyším Jej sténat. Podívám se na zem okolo Něj a vidím jak je vše zalito Jeho krví a Jeho tvář je pokryta krvavým potem. Říkám Mu, “Spasiteli, co je s tebou špatně?” Slyším Jej odpovědět, “Trpím za tvůj hřích.” A uvědomuji si, že Bůh může odpustit mé hříchy jedině skrze Jeho oběť. Přijď k Ježíši a uvěř v Něj. Tvé hříchy budou smyty Jeho krví.

6. Za šesté – přemýšlej o hrůze z trestu, který přijde na ty, kteří odmítají Jeho smírčí oběť. Přemýšlej, že pokud Jej odmítneš, budeš jednoho dne stát před Bohem a budeš souzen za své hříchy. Řeknu ti, s bolestí ve svém srdci ti řeknu, co se ti stane, pokud odmítneš Spasitele, Ježíše Krista. Nikoliv v zahradě, ale v posteli budeš překvapen a přemožen smrtí. Zemřeš a tvoje duše bude vynesena pryč, aby byla souzena a poslána do pekla. Nechť tě Getsemane varuje. Nechť jeho sténání a slzy a krvavý pot tě pohnou k tomu, abys činil pokání z hříchu a uvěřil v Ježíše. Přijď k Němu. Důvěřuj Mu. On byl vzkříšen z mrtvých a žije, sedí na pravici Boha Otce v nebi. Přijď k Němu nyní a bude ti odpuštěno, předtím než bude příliš pozdě. Amen.

Pokud tě toto kázání požehnalo, pak Dr. Hymers by to od tebe rád věděl. KDYŽ PÍŠEŠ DR. HYMERSOVI, MUSÍŠ MU SDĚLIT Z JAKÉ ZEMĚ MU PÍŠEŠ JINAK ON NEMŮŽE NA TVŮJ EMAIL ODPOVĚDĚT. Pokud tě tato kázání požehnala tak pošli Dr. Hymersovi email a řekni mu, ale vždy uveď, ze které píšeš země. E-mail Dr. Hymerse je rlhymersjr@sbcglobal.net (Click Here). Můžeš psát Dr. Hymersovi v jakémkoliv jazyce, ale pokud můžeš tak piš anglicky. Pokud chceš napsat Dr. Hymersovi klasickou poštou, pak jeho adresa je P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Můžeš mu telefonovat na (818)352-0452.

(KONEC KÁZÁNÍ)
Můžeš číst každý týden kázání Dr. Hymerse na internetu
na www.sermonsfortheworld.com.
Klikněte na “Kázání v češtině.”

Můžeš napsat email Dr. Hymersovi na rlhymersjr@sbcglobal.net (Click Here) –
nebo mu můžeš napsat na P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Nebo mu
zatelefonovat na (818)352-0452.

Tyto rukopisy kázání nejsou chráněny autorskými právy. Můžeš je používat
bez povolení Dr. Hymerse. Přesto všechna video poselství Dr. Hymerse jsou
chráněna autorskými právy a mohou být použity jen při povolení.

Místo z Písma čtené před kázáním panem Abelem Prudhommem: Lukáš 22:39-44.
Sólo zpívané před kázáním panem Benjaminem Kincaidem Griffithem:
“Thine Unknown Sufferings” (Joseph Hart, 1712-1768).