Print Sermon

Lub homphiaj ntawm peb qhov Website no yog sau thiab cov yees ua duab rau txhua tug xibhwb thiab cov tshaj tawm nyob txawv tebchaws thoob plaws ntiajteb, tshwj xeeb rau cov tebchaws txom nyem uas tsis muaj tsev kawm Vajluskub.

Cov lus qhuab qhia no sau tawm los qhia thiab kaw ua duab qhia muaj txog li ntawm 1,500,000 lub khooputawj thiab muaj ntau tshaj 221 lub tebchaws rau ib xyoo twg, nej mus saib tau rau ntawm www.sermonsfortheworld.com. Saum puas tug neeg mloog thiab saib nyob rau YouTube. Tom qab ntawd cov neeg no kuj los saib peb qhov Website, YouTube coj neeg los rau peb qhov website, cov lus qhuab qhia no muaj txog li ntawd 46 hom lus thiab muaj neeg los nyeem txog li ntawd 120,000 lub khoopetawj nyob rau sau vam tug neeg los nyeem txhua hli. Cov lus qhuab qhia uas uas lus sau tsis txwv coj mus siv. Thov qheb ntawm no saib nej yuav pab nyiaj rau peb tshaj tawm Vajtswv Txoj Moo Zoo kom mus thoob plaws ntiajteb tau licas.

Txhua zaug nej sau ntawv rau Dr. Hymers, cov ntsoov qhia tias koj nyob lub tebchaw twg los sis nws teb tsis tau koj, Dr. Hymers li email yog rlhymersjr@sbcglobal.net.




TUG RHUAV TSHEM

THE BREAKER
(Hmong)

Tug qhia Dr. R. L. Hymers, Jr.
by Dr. R. L. Hymers, Jr.

Qhia hauv pawg ntseeg Npavtiv lub nroog Los Angeles
Vajtswv hnub yav sawv ntxov lub Ib hli ntuj 5, 2014
A sermon preached at the Baptist Tabernacle of Los Angeles
Lord's Day Morning, January 5, 2014

“Tug rhuav tshem yuav los ua lawv ntej: lawv raug rhuav tshem, thiab los rau ntawm lub qhov rooj thiab tawm mus: thiab lawv tug Vajntxwv yuav mus ua lawv ntej, thiab Vajtswv yog lawv lub tauhau” (Mikhas 2:13).


Mikhas hais txog peb yam uas Vajtswv yuav coj cov neeg Ixayees los nyob uake. Nyob rau peb nqe lus no, yog thawj yam hais txog qhov Vajtswv coj haiv neeg Ixayees mus rau tebchaws uas tau cog lus tseg rau lawv

Ib yam ua peb pom ntawm pi blub qhov muag kiag yog qhov Vajtswv tau tsa haiv neeg Ixayees dau tshiab rau hnub tim 14 lub tsib hli ntuj xyoo 1948. David Ben-Gurion hais tias qhov tsim tsa haiv neeg Ixayees, yog lub sijhawm ua qhia kom peb paub txog tebchaws Ixayees. Txij thaum ntawd, saum vam tug neeg Ixayees rov qab los rau lawv tebchaws. Qhov no yog pib ntawm qhov ua cov eneg Ixayees rov los rau lawv lub tebchaws Ixayees. Nyob rau nqe 12 hauv Mikhas nqe 2 hais tias,

“Kuv yuav los nyob uake, Au Yakhauj, nej txhua tug; kuv yuav coj haiv neeg Ixayees…” (Makhas 2:12).

Muaj ib tug neeg txawj ntse uas yog Dr. Charles Lee Feinberg hais tias, “Qhov ua Xaisrus coj haiv neeg Ixayees tawm tim tebbchaws Npanpiloos raw li Vajtswv tau cog lus tseg, yog ib yam uas [Mikhas] hais tias ‘nes txhua tug.’ Qhov coj cov neeg no yog los nyob rau tib qhov chaw [Ixayees]…lo lus cog tseg uas nyob rau nqe 12 yog ib lo lus zoo, tiamsi qhov ua zoo tshaj plaws yog yam uas tseem yuav los tom hauv ntej no. Vajtswv haiv neeg yuav rov los nyob uake zoo li cov menyuam yaj…Tug rhuav tshem, tug uas yuav rhuav tshem txhua yam teebmeem, yuav mus ua lawv ntej. Tug no tsis muaj ib tug Mexiyas tug yuav ua tau…Tug Mexiyas no yog tug npaj txoj haukev, nws yuav rhuav tshem yeebncuab lub hwjchim, coj lawv los rau ntawm qhov rooj thiab coj tawm mus. Tsis muaj leej twg [yuav txwv] tes dej num no, nov yog cov lus cog tseg hais txog tug Mexiyas uas yog qhov Vajtswv foom koobhmoov [uas yog] tug Tswv Yexus” (Charles L. Feinberg, Th.D., Ph.D., The Minor Prophets, Moody Press, 1982 edition, p. 162).

Dr. Feinberg qhia rau peb tias, “Tug rhuav tshem” yog tug Tswv Yexus – tug uas yuav rhuav tshem txhua yam kev phem huv tibsi, thiab coj haiv neeg Ixayees txhua tug los rau lawv lub tebchaws! Yog lawm, Tswv Yexus yog “Tug rhuav tshem” yog rau hnub tseem ceeb! Nws yuav npaj txoj haukev rau haiv neeg Ixayees, coj lawv tawm ntawm txhua qhov chaw hauv ntiajteb rov los rau tebchaws Ixayees uas yog Tswv Yexus qhov chaw.

“Tug rhuav tshem yuav los ua lawv ntej: lawv raug rhuav tshem, thiab los rau ntawm lub qhov rooj thiab tawm mus: thiab lawv tug Vajntxwv yuav mus ua lawv ntej, thiab Vajtswv yog lawv lub tauhau” (Mikhas 2:13).

Tug rhuav tshem no yuav coj lawv los nyob rau lub tebchaws uas nyob li ib txhiab xyoo – Nws lub npe yog tug Tswv Yexus! Amees! Yauhas uas yog Yexus tug thwjtim tau pom txog qhov uas yog “Tug rhuav tshem” yuav los rau tom ntej no,

“Dhau hov ntawm kuv pum rooj ntug qheb. Thaus rooj ntug qheb hlo kuv pum ib tug txwv neeg dawb nyob ntawm. Tug kws caij neeg ntawm npe hu ua Ncaaj hab Tseeb. Nwg yog tug kws teem txem hab yog tug kws ua tsuv ua rog ncaaj nceeg. Nwg ob lub qhov muag ci ib yaam le nplaim tawg, nwg ntoo kaum lub mom kub. Muaj ib lub npe sau tsua ntawm nwg lub cev, kuas tsw muaj leejtwg paub lub npe ntawm, tsuas yog nwg tuab leeg txha paub xwb. Nwg lub tsho ntev lu ntshaav thoob plawg. Suavdawg hu nwg lub npe has tas, Vaajtswv Txujlug. Cov tub rog sau ntuj lawv nwg qaab lug. Puab ib leeg caij ib tug neeg dawb hab ib leeg naav ib.ce rwg tsho ntaub yaaj pwm dawb dawb. Muaj ib raab ntaaj ntse ntse tawm huv nwg lub qhov ncauj lug. Nwg muab raab ntaaj ntawm tua txhua tsaav tuabneeg, hab nwg muab qws hlau kaav puab. Nwg yuav muab cov txwv maab kws nyob huv lub qhov tsuam txwv maab tsuam huvsw. Lub qhov tsuam pev txug Vaajtswv kws muaj fwjchim luj kawg nkaus lub chaw chim hab txujkev teem txem. Muaj ib lub npe sau tsua ntawm nwg lub tsho ntev hab ntawm nwg ib saab neej qaab has tas, tug vaaj ntxwv kws kaav cov vaaj ntxwv hab tug tswv kws kaav cov num tswv taag nrho huvsw” (Tshwmsim 19:11-16)

Dr. John R. Rice tau hais tseg cia hais tias,

Ntxwnyoog lub tebchaws yuav raug rhuav tshem
   Tsis muaj kev quaj ntsuag ntxiv lawm.
Kev ncajncees yuav thoob mus rau ntiajteb
   Kav mus rau ib txhiab xyoo!
Kev quaj ntsuag kev txom nyem tsis muaj ntxiv!
   Ploj tag rau hnub ua Vajtswv los!
Lub vaj E-dees yuav raug tsim kho dua tshiab!
   Thaum Yexus los kav ntiajteb
(“When Jesus Comes to Reign,” Dr. John R. Rice, 1895-1980).

Tswv Yexus, tug Rhuav tshem, yuav rhuav tshem Ntxwvnyob lub hwjchim! Nws yuav rhuav tshem tej ntsujplig phem, haiv neeg txhua tug yeejncuab, thiab cov ntseeg cov yeebncuab thiab! Halelusyas!

Kev quaj ntsuag kev txom nyem tsis muaj ntxiv!
   Ploj tag rau hnub ua Vajtswv los!
Lub vaj E-dees yuav raug tsim kho dua tshiab!
   Thaum Yexus los kav ntiajteb

Peb yeej paub tias Tswv Yexus yog “Tug rhuav tshem” txawm tamsim no los xij! Peb los saib txog qhov no, yog qhov qhia tias Yexus raug hu hais tias, “Tug rhuav tshem.”

Tswv Yexus muaj ntau lub npe – thiab muaj ntau tes dej num. Ib qhov ua peb paub nyob rau ntawm no yog – “tug rhuav tshem.” Peb tsuas paub hais tias, Yexus yog tug Vajtswv “tug menyuam yaj” Peb kuj raug qhia hais tias Yexus yog tug “Povthawj loj.” Nws tseem raug hu hais tias “Tug cev Vajtswv Txojlus,” thiab paub tias Nws yog “Vajntxwv.” Tsuas yog ib zaug xwb uas hu Yexus hais tias “tug Rhuav tshem.” Muaj tseeb nws yeej yog “tug Rhuav tshem” tag kis no sawv ntxov los yeej muaj tseeb li ntawd, thaum nws rov los coj nws haiv neeg Ixayees (lawv txhua tug) rov los rau lawv tebchaws – cov lus cog tseg uas Vajtswv muab rau Anplahas (Tshwmsim 12:1; Tshwmsim 15:18). Tswv Yexus yuav rhuav tshem txhuam yam uas muab lawv khi cia; Nws yuav rhuav tshem txua lub tebchaws ua rhuav tshem lawv, Nws yuav rhuav tshem Ntxwnyoog lub hwjchim ua rhuav tshem Vajtswv haiv neeg mus tag ib txhi!

Tug Yexus uas yog “tug Rhuav tshem” tam sim no yeej ua lintawd – thiaj yuav tsum hu nws lub npej hais tias “tug Rhuav tshem” zoo li peb hu Nws tias “tug Cawmseej”! Amees! Thiab Amees! Peb sim los saib tej yam uas hais txog qhov qhia tias Yexus yog tug “Rhuav tshem” – nyob rau tam sim no.

I. Ib, Yexus rhuav tshem Ntxwnyoog lub hwjchim.

Ntxwnyoog tau ntxeev siab rau Vajtswv thiab rau ntiab tawm hauv ceebtsheej ntuj los nyob rau ntiajteb. Nws ntxeev siab rau Vajtswv los ua ib tug nab los ntxias peb thawj tug niam, nws thiaj li coj Adas yuam kev los noj lub txiv ntawm tsob ntoo uas Vajtswv txwv tsis pub noj. Ntxwnyoog tswj neeg ntiajteb. Ua rau neeg ua neej nyob yam tsis muaj kev vam. Tiamsis Vajtswv tau cog lus tseg rau tib neeg hais rau tug nab ntawd tias, “Kuv yuav cia koj thiab tug poj niam ua yeebncuab, thiab nws tej xeebleej xeeb ntxwv; lawv yuav tsoo koj lub taubhau, thiab koj lub duav” (Chivkeeb 3:15).

Tug poj niam cajceg ib tiam los rau ib tiam los txog rau tiam uas yog los yug rau Maivliag hauv nroog Yelusxalees, thaum ntawm Yexus pib nrog Ntxwnyoog sib tawm tsam! Peb thiaj pom tias Vajntxwv Helauj tshawb nrhiav tua Yexus! Thiab, kev sim siab peb zaug rau tom roob moj sab qhua, ntxwv nyoog sim kom Yexus dhia saum qhov siab los rau hauv av. Tiamsi Yexus tsis kam ua raws thiab hais rau nws hais tias “Muaj sau hais tias” – “Muaj sau ntxiv hais tias” – “Tau sau tseg hais tias.” Yog ib tsis yoojyim yuav tawm tsam – tiamsi thaum kawg, Yexus ua tug kov yeej rau nplau rog no. “Ntxwnyoog tau nws tseg cia, sim saib seb muaj cov tub txib los tu Nws” (Mathais 4:11).

Zaum kawg uas uas Yexus los rau hauv nroog Yeluxalees, Ntxwv nyob sim txhua txoj hauke los tawm tsam tug Cawmseej. Cov thawjcoj thiab cov povthawj nrhiav haukev los tua Yexus, “Ntxwnyoog los nkag rau Yudas lub siab” nws thiaj mus nrhiav cov thawjcoj thiab cov povthawj txog qhov yuav ntxeevsiab rau tug Cawmseej. Hmo ntawd Yexus txawm mus rau tom lub vaj Kebxemanes.

Kuv pheej xav tias Ntxwnyoog yeej xav muab Yexus tua rau hauv lub vaj ntawd. Kuv kuj tsis totaub tias yog vim licas txij thaum Ntxwnyoog los nkag rau Yudas lub siab, txawm tsis hais txog nws lawm. Kuv xav tias qhov tseem yog vim li no: Thaum Vajtswv muab kev txhaum tso rau hauv Tswv Yexus lub cev, tug Cawmseej txawm pib tawm hws “zoo li ntshav ntaws rau hauv av” (Lukas 22:44). Ntxwvnyoog tsis xav pom Yexus cov ntshav, thiaj cia Nws nyob ib leeg, “Muaj ib tug tub txib los saum ntuj los txhawb Nws lub zog” (Lukas 22:43). Tshwmsim tau qhia txog thaum raug Ntxwnyoog tawm tsam, “yuav kov yeej los ntawm tug Menyuam yaj cov ntshav” (Tshwmsim 12:11). Kuv xav tias qhov no zoo tib yam hauv lub vaj kebxesmanes. Ntxwnyoog ua phem, xav tua Yexus. Tiamsi thaum nws pom Yexus cov ntshav ntaws, nws txawm khiav rov qab rau tom qhov tsaus ntuj lawm. Nco ntsoov tias thaum koj raug kev sim siab loj. Thov Yexus cov ntshav! Thov Yexus cov ntshav! Thov Yexus cov ntshav!

Kev sib tawmtsam xaus rau hauv lub vaj lawm. Yexus thiaj li mus rau saum ntoo Khaublig ntawm lub hwjchim ua ci ntshas iab. Ntxwnyoog tau tsoo Yexus pob lautaws, Tiamsis Yexus tsoo nws lub taubhau. Saum ntoo Khaublig, Ntxwvnyoog tau tso nws lub tau hau thiab hais tias, “Tiav lawm” (Yauhas 19:30). Ntxwnyoog taubhau puas ntsoog. Tamsim no nws yog tug yeej ncuab ua swb tag mus li. Nws uas phem nyob rau ntiajteb tau, tiamsis tsis muaj hnub yuav kovyeej Yexus. Tswv Yexus cov ntshav, thiab Nws sawv qhov tuag rov qab los, Tswv Yexus tau rhuav tshem Ntxwnyoog lub hwjchim. Thaum Yexus cov ntshav ntws thiab sawv qhov tuag rov qab los, Nws lub cev muaj nqaib thiab pob txha, sawv qhov tuag rov los, Nws tsoo Ntxwnyoog lub zog, Nws rhuav tshem Ntxwnyoog lub hwjchim yog lub sijhawm Nws kovyeej kev txhaum, tub Tuagteb, thiab qhov ntxa! Thaum koj raug sim siab, tsis txhog tag kev cia siab, kuv cov phoojywg ntseeg txhua tug, koj tug yeebncuab tsis muaj hnub yuav kovyeej lawm!

Nws rhuav tshem txua yam kev phem,
   Nws rhuav tshem txua yam kev phem,
Nws rhuav tshem txua yam kev phem,
   Thiab nws cawm kuv dim!
(“Jesus Breaks Every Fetter,” Janie West Metzgar, 1927).

Yog koj yog ib tug ntseeg, tsis txhob ntshai Ntxwnyoog. Nws raug rhuav tshem lawm, nws yog tug swb lawm! Nws xav ua phem rau koj, tiamsis ua tsis tau dabtsi rau koj lawm! Yexus, tug Rhuav tshem, mus ua koj ntej. Koj tawm tsam tug yeejncuaj ua peb twb kovyeej lawm. Nov yog rau cov ntseeg. Txuav ntxiv mus yog rau cov tseem tsis tau ntseeg.

II. Ob, Tswv Yexus rhuav tshem cov neeg txhaum lub siab.

Cov neeg tsis ntseeg lub siab tawv. Thaum kuv los qhia txog kev txhaum, tub Tuag teb, thiab kev txiav txim zaug kawg. Cov neeg txhaum yuav ntseeg mus pliag – tiam so kua muag rov mus tsev zoo li tsis hnov txog dabtsi thiab tig mus ua kev txhaum zoo li qhov qub! Kev cai thiab tub Tuagteb ua rau kom neeg lub siab tawv.

Muaj ib zaug kuv qhia txog Vajtswv qhov kev hlub, los sim kev zam txim los ntawm qhov tug Cawmseej tuag theej tug neeg txhaum. Muaj tej zaug kuv qhia ua rau kuv quaj. Kuv qhia txog qhov Yexus raug kev txomnyem saum ntoo Khaublig, thiab Nws cov ntshav ua nyob saum ntuj. Koj lub siab hloov li ib pliag xwb, rov los zoo li qub, tig rov mus hu nkauj ua kev lom zem thaum cov neeg no rov mus tsev!

Nej ib txhia muaj niam quaj thov Vajtswv los nej yeej tsis hloov dua siab tshiab. Muaj ib txhia muaj txiv qhuab qhia los hloov tsis tau nej lub siab. Muaj ib txhia txog caug rau ntawm peb cov xibhwb xub ntiag xws li Dr. Cagan ntau zaug lawm los. Nws ntsia koj thiab thov kom koj los cia siab rau Yexus. Tiamsis koj tsis lees yuav. Koj khiav tawm tsis lees yuav nws cov lub qhuab qhia thiab saib nws zoo li yog neeg tsis tseemceeb dabtsi! Qhov tseem nws tau txais ob daim Ph.D.s, thiab tseem tau txais ib daim yog kawm txog Vajluskub nyob rau hauv lub tsev kawm Vajluskub hu ua Talbot Theological Seminary thiab! Nws muab lwm tuam xav pub rau cov neeg tsis ntseeg tau 40 xyoo los lawm. Nej tseem xav tias nws tsis paub dabtsi! Nej cia li khiav tawm – thiab hnov qab txhua yam nws qhia rau nej!

Thaum kuv sawv los qhia Vajtswv Txojlus, kuv paub tias muaj ib txhia yuav luag thiab thuam kuv – tamsim no tsis tshua muaj vim kuv laus lawm. Tiamsis thaum kuv tseem yog tub hluas, muaj cov los thuam thiab luag kuv. Muaj ib txhua ntsia kuv thiab xav hais tias, “Leetwg yuav ua li nws hais? Yog vim licas nws pheej los qhia kuv?” Qhov tseeb lawv yeej paub tias kuv hais yog lawm, tiamsi lawv tsis kam txo hwjchim los lees yuav qhov tseeb thiab los rau ntawm Yexus.

Kuv siv kuv lub sijhawm ntev los lawm los kawm txog cov ntseeg thiab kev hloov dua siab tshiab. Kuv tau txais peb daim doctor, thiab sau ntau phau ntawv hais txog kev hloov dua siab tshiab, tiamsi nej tseem ntsia kuv thiab xav hais tias, “Nws paub tej no tau licas?”

Tiamsi thaum tug Yexus uas yog tug “Rhuav tshem” los rau ntawm koj ua ntej Dr. Cagan thiab kuv, tom qab ntawd yuav tsis nyuaj los qhia ib tug neeg tsis ntseeg lawm! Vim peb hloov tsis tau lawv lub siab, Tiamsis Yexus hloov thiab rhuav tshem tau! Kuv tabtom xav txog ib tub ntxhais hluas mus mus los los tsis kam lees yuav Vajtswv. Tabsi nyob rau hmo ntawd Yexus tau los rhuav tshem nws lub siab ua rau tawg puas ntsoog, thiab los rau ntawm nws. Tom qab ntawd nws txawm los rau ntawm tug Cawmseej! Tswv Yexus, tug “Rhuav tshem,” los ua kom nws lub siab mos muag uantej kuv los qhia thiab coj nws los cua Yexus nyob rau hmo ntawd!

Nws rhuav tshem txua yam kev phem,
   Nws rhuav tshem txua yam kev phem,
Nws rhuav tshem txua yam kev phem,
   Thiab nws cawm kuv dim!

III. Peb, Yexus rhuav tshem txoj siahlau uas yog kev txhaum.

Muaj ib txhia nyob rau tagkis no tseem raug siahlau khi. Tiamsi tsis paub txog. Nws xav tias nws nyob ywjpheej. Tiamsi qhov tseem neeg yog neeg raug txim. Nws xav tias nws muaj cia mus rau txhua qhov uas nws xav mus. Tiamsi nws yog neeg rau txim ua nyob rau hauv nkuaj. Nws tsuas mus mus los los nyob rau hauv nkuaj, thiab saib ntawm qhov rai mus rau sabnraud xwb. Muaj ib txhia nyob rau tagki no twb raug txiav txim lawm, vim yog tsis kam lees yuav Yexus.

Cov xibhwb uas ua Vajtswv tes dej num los ntev lawm yeej paub hais tias koj tseem raug khi rau qhov kev txhaum ua saib duab liab qab. Tej kev txhaum no zoo li siahlau uas muab lawv khi cia. Xibhwb los yeej paub tau hais tias lawv ua dej cawv qhev, cov xibhwb no los yeej paub tau hais tias ib txhia ua kev khavtheeb qhev, ib txhia los nyob rau txoj kev tsis muaj kev vam qhev. Nws tsis tag nug li los yeej paub tau. Nws paub – zoo li cov kws kho mob, ua qhia tau rau cov neeg mob tias yam twg tsis zoo nyob hauv tug ntawv lub cev.

Tiam sis Tswv Yexus yog tug “Rhuav tshem.” Charles Wesley hais tias,

Nws rhuav tshem kev txhaum lub hwjchim,
   Nws pab tug neeg raug txim kom dim;
Nws cov ntshav ntxuav tug neeg txhaum;
   Nws cov ntshav yog pub rau kuv!
(“O For a Thousand Tongues,” Charles Wesley, 1707-1788).

Ua qhev! Ua qhev! Ua qhev! Tswv Yexus hais rau kuv tias Nws muaj peevxwm pab tau rau koj! Nws los, Nws los, Nws rhuav tshem txoj siahlau ua khi koj uas yog tug neeg txhaum! Nws muaj peevxwm pab kom koj dim ntawm kev txhaum. Nws pab kom koj dim ntawm lub neej uas yog kev txhaum! Nws pab kom koj dim ntawm txoj kev tsis cia siab thiab kev ntshai!

Thaum ub muaj ib tug poj niam laus hais tias, “Tsis muaj hnub ua koj yuav ua tau rau kom kuv mus pehawm Vajtswv ob zaug rau ib hnub” Tiamsis thaum Yexus los daws nws tawm ntawm txoj sia hlau uas muab nws khi cia, nws tuaj pehawm Vajtswv, tsis yog hnub kaj xwb tiamsi txhua zaug uas muaj kev pehawm Vajtswv. Nws hais tias, nws yeej dim lawm, Vim yog Yexus rhuav tshem txoj sia hlau uas Ntxwvnyoog muab nws khi cia. Tamsim no yooj yim rau nws los rau ntawm Tswv Yexus los txais yuav kev cawmdim.

Nws cov ntshav uas ntws saum ntoo Khaublig, muaj peevxwm ntxuav tau koj tej kev txhaum. Nws sawv hauv qhov tuag rov qab los muaj txoj sai ntev dhawv rau koj, cia li los cuag nws rau lub sijhawm no. Yog nej xav nrog peb tham txog qhov los rau ntawm Tswv Yexus, thov sawv mus lawm tom qab, Dr. Cagan yuav los coj nej mus rau lwm chav tsev, muab lus qhia thiab thov Vajtswv pab. Mus tau tamsim no. Dr. Chan, thov los coj peb thov Vajtswv pab rau cov neeg uas lees yuav Yexus no. A-mees

(XAUS COV LUS QHUAB QHIA)
Koj mus nyeem Dr. Hymers cov lus qhuab qhia txhua lub lim tiam nyob rau Internet ntawm
www.realconversion.com qheb mus rau “Qhuab qhia ua lus Hmoob.”

Koj sau email rau Dr. Hymers rau ntawm rlhymersjr@sbcglobal.net – lossis sau ntawv
xa rau nws raws qhov chaw nyob no P.O. Box 15308, Los Angeles, CA 90015. Lossis hu
xovtooj (818)352-0452.

Lus ceebtoom: Txhua cov lus qhuab qhia nyob rau hauv no coj mus siv
tau, txawm tsis tau kev tso cai los ntawm Dr. Hymer’s los xij. Tiamsis
yog Dr. Hymers’ cov lus qhuab qhia uas luam ua duab yuav tsum tau
kev tso cai thiaj coj mus siv tau.

Nyeem Vajluskub ua ntej yog Abel Prudhomme: Mikhas 2:12-13
Hu nkauj tshwjxeeb yog Benjamin Kincaid Griffith:
“O For a Thousand Tongues” (Charles Wesley, 1707-1788)/
“Jesus Breaks Every Fetter” (Janie West Metzgar, 1927).


TXHEEJ TXHEEM

TUG RHUAV TSHEM

THE BREAKER

Tug qhia Dr. R. L. Hymers, Jr.

“Tug rhuav tshem yuav los ua lawv ntej: lawv raug rhuav tshem, thiab los rau ntawm lub qhov rooj thiab tawm mus: thiab lawv tug Vajntxwv yuav mus ua lawv ntej, thiab Vajtswv yog lawv lub tauhau” (Mikhas 2:13).

(Mikhas 2:12; Tshwmsim 19:11-16)

I.   Ib, Yexus rhuav tshem Ntxwnyoog lub hwjchim, Chivkeeb 3:15;
Mathais 4:11; Lukas 22:44, 43; Tshwmsim 12:11; Yauhas 19:30.

II.  Ob, Tswv Yexus rhuav tshem cov neeg txhaum lub siab.

III. Peb, Yexus rhuav tshem txoj siahlau uas yog kev txhaum.